Kterých 6 chyb se dopouštíme na začátku vztahů?
Getty Images
Getty Images
Nikdo není dokonalý a (ne)vědomých chyb se dopouští každý. Jedinou správnou cestou je se z nich poučit, a vyvodit tak cenné závěry – ať už při výběru budoucího partnera, všímání si varovných znamení, nebo dokonce vyhýbáním se komunikaci, které vždy vede ke zbytečným hádkám, ba i rozchodům.
Často máme tendenci si myslet, že pokud cítíme chemii, máme vyhráno. Není však dobré ihned plánovat společnou budoucnost na základě jednoho (byť i velmi povedeného) rande. Vnímejte začátky střízlivě – jako zkušební dobu. Na pohovoru může být také vše růžové a vypadat jako perfektní druh zaměstnání pro vás, ale v praxi vše může být zcela jinak. Často totiž máme tendenci podlehnout šarmu druhé strany a v omámení okamžikem zcela upustit od všech svých zájmů a plánů do budoucna.
Alternativa: Buďte upřímní již od od začátku Nebojte se otevřeně hovořit o tom, co od života chcete a jak si svou budoucnost s partnerem představujete. Chcete děti? Nebojte se to říct nahlas. Stanovte si své hranice, a nenechte se unést šarmem „dalšího sympaťáka”. Buďte fér vůči sobě i potencionálnímu partnerovi, aby po půlročním vztahu nebyl překvapený ze zjištění, že vše, co jste si na prvním rande řekli, bylo pouze strategií, jak si ho k sobě připoutat.
Rozdílné zájmy nemusí být nutně důvodem k nekompatibilitě. Pakliže partner potřebuje jednou týdně vypnout s přáteli v rámci skupinového fotbalu nebo s vámi nechce chodit každý týden do kina, neznamená to nutně nevyhnutelný konec. Každý jsme jiný a také druhy naší relaxace se proto mohou lišit. Horší je to, když si partneři navzájem neumí stanovit hranice míry těchto činností nebo je netolerují ani sporadicky.
Alternativa: Nemusíte být spolu 24/7, aby váš vztah prosperoval. Občas je holt potřeba být jeden bez druhého, abyste se pak na sebe o to více mohli těšit. Místo otevřené konfrontace je potřeba upřímná konverzace, v rámci které si budete moci stanovit oboustranně adekvátní míru svých rozdílných koníčků.
V době sociálních sítí je anonymita skoro nemožná – každý člověk má účet alespoň na jedné z nich. Není proto divu, že hned na začátku vztahu můžete mít pokušení si dohledat veškeré informace o svém (potenciálním) partnerovi – zjistit, zda nemáte společné přátele, nebo dohledat, jak vypadala jeho bývalá přítelkyně. Zní to sice lákavě, ale tento (byť na první pohled nevinný) stalking může uškodit nejen vztahu, ale i vzájemné důvěře. V první řadě si můžete vyvodit chybné závěry – ať už o jeho online image, nebo o jeho minulosti, která nemusí nutně reflektovat skutečnost. Zvědavost je sice přirozená, ale pokud mu budete dávat like na každou fotku, může to vzbudit dojem posedlosti – tato situace nemusí být příjemná ani partnerovi – vzdyť ani na vás by to v opačném případě zcela jistě neudělalo dobrý dojem. Zkomplikovat situaci může i to, že se při pohledu na jeho „fotogenický” život budete cítit špatně – přitom realita se může odlišovat od krásných obrázků.
Alternativa: Nikdo neříká, že si nemůžete danou osobu vygooglit a zjistit, zda opravdu pracuje jako mezinárodní sommelier čokolády, jak o sobě tvrdí. Nevyvozujte však ukvapené závěry z fotografií na instagramu – pokud zrovna nepostuje třikrát denně selfies ze sprchy nahoře bez. V takovém případě berte nohy na ramena.
Tato vlastnost nemusí být dána pouze něčí zlomyslností. Jak partner, tak i vy můžete mít občas strach vyřknout své opravdové pocity – ať už se bojíte reakce, která nemusí být v souladu s vaším očekáváním, nebo si jen nejste jisti správnou chvílí. Bojíte se vy nebo partner projevit své city a místo toho raději obcházíte odpověď? Nemusí se vám to vyplatit.
Alternativa: Vězte, že nic důležitějšího než důvěra a upřímnost neexistuje. Je to sice klišé, ale každý vztahový terapeut i dlouhodobý pár vám to potvrdí. Nenechte se ovládnout svými obavami a nevytvářejte únikové strategie – do těch se jednoduše můžete nechtěně zamotat. Když se vám něco nelíbí, nebojte se to říct nahlas. Vyřčení svých pocitů na začátku vám totiž může pomoci předejít konfliktu v budoucnu. To však platí i naopak – cítíte, že je ta správná chvíle se s partnerem podělit o láskyplná slova? Nebojte se vyřknout je nahlas – možná i on hledal tu správnou příležitost se s vámi o ně podělit.
I malé hádky patří k životu – neustálé spory o tom, kam půjdete na jídlo nebo na jaký film se budete dívat, jsou zkrátka neodmyslitelnou součástí každodennosti. Ale v případě, že máte vy nebo partner potřebu rozhádat se do krve jen proto, abyste dokázali, kdo má pravdu, je to něco zcela jiného. Ve finále nevítězí nikdo – i když jeden z vás spor vyhraje svou obratností a agresivními argumenty, bude mít druhá strana pocit, že partner neumí ustoupit ani v těch nejmenších maličkostech a bude jej trápit partnerova potřeba mít neustále pravdu.
Alternativa: I v rámci těch nejmenších konfliktů je nutné pochopit, kde se vaše názory kříží, přičemž je důležité vyslechnout si druhou stranu a uvědomit si, jak to myslí. Místo toho, abyste partnera slovně dusili argumenty a přesvědčovali o své pravdě, zkuste klást otázky, a to bez sarkasmů a nepříjemných výtek. Nejste to „vy vs. on”, ale „vy dva vs. problém”. Nezapomínejte, že i v rámci neshod je klíčové, abyste se navzájem respektovali.
Předělávat toho druhého k obrazu svému už od začátku zavání toxicitou. Určitě byste nechtěli, aby se partner pokoušel měnit vaše návyky, váš šatník i to, jak trávíte volný čas. Pochopitelně to ale neznamená, že musíte svou druhou polovičku akceptovat se všemi jeho chybami a tolerovat veškeré prohřešky.
Alternativa: Vztah je především práce na sobě samém. Jak u vás, tak i u partnera se jistě najdou aspekty, na kterých bude potřeba společně zapracovat. Není však potřeba se ihned uchylovat k hádkám, stačí pouze upozornit na to, že například konkrétní jednání nebo jízlivá poznámka vám není příjemná. Pakliže to s vámi partner myslí vážně, tak se bude snažit o zlepšení, avšak neočekávejte zázraky hned na poprvé. Bude to dřina, ale pokud jste oba připraveni oddat se společné prosperitě na 100 procent, zvládnete všechno.