New online era is coming. Představujeme nový web HARPER'S BAZAAR

Monica Lewinsky: Znovunalezený hlas

Zamyslely jsme se v redakci nad ženami, které obdivujeme, které nás inspirují a jejichž životy by mohly sloužit jako lekce o síle lidského ducha. Postupně vám naše volby představíme a po šéfredaktorce Noře Grundové je na řadě výběr editorky Veroniky Scattergood. Tu dojala energie, s jakou se protagonistka jednoho z největších skandálů 20. století snaží vybojovat zpátky svou ztracenou důstojnost.
Veronika Scattergood
——
9. dubna 2022

Foto: Getty Images

Když se v roce 1998 rozjel skandál Lewinsky–Clinton, bylo mi třináct. Pamatuji se na ty fóry, které jsem chápala tak z poloviny, protože moje stále ještě dětská mysl si nedokázala všechny detaily domyslet. Lewinsky bylo 24 let a přes noc se stala košilatým vtipem, jemuž se smáli po celé planetě. Mělo se za to, že by měla někam zmizet a už se neukazovat, ostuda jedna. A ona skutečně na čas zmizela, zůstaly po ní jen ty oslizlé komentáře, na které pomalu začal sedat prach.

Zhruba přede dvěma lety jsem ji viděla v jednom dokumentu o tom, jak internet změnil naše životy. Překvapilo mě, jak chytrá, vtipná a krásná žena z ní vyrostla. Až jsem se sama před sebou zastyděla, jako bych očekávala, že už navždy bude tou holkou v baretu, napořád uvězněnou v časové kapsli z konce 90. let. Našla jsem si její TED talk z roku 2015. V projevu nazvaném Kolik stojí ponížení odhalila to, čím si skutečně prošla. „Když mi bylo 22, zamilovala jsem se do svého šéfa. Když mi bylo 24, poznala jsem, jaké devastující následky to mělo,“ říká publiku, jež přechází ze smíchu (to, když vtipkuje o tom, že je zřejmě jedinou ženou po čtyřicítce, která nechce, aby jí bylo znovu 22) až k slzám (to, když roztřeseným hlasem popisuje, jak ji máma z obavy, že by si mohla sáhnout na život, nechtěla nechávat samotnou v koupelně).

Její vztah s Billem Clintonem vyšel najevo v době internetového boomu. Její soukromé konverzace, stejně jako přepisy z výslechů, si najednou mohl přečíst každý. Každý si na ni mohl „sáhnout“ z pohodlí domova, mohl jí nadávat do děvek, cour a naivních nán. Monica Lewinsky se označuje za „pacienta nula“ kyberšikany. Internet byl sice v plenkách, ale už dost silný na to, aby ji připravil o možnost normální kariéry i vztahů. „Zatímco všichni kolem mě žili své životy, já jako bych přešlapovala na místě. Ty roky poté byly horší než rok 1998.“ Byla v tom sama, žádné hashtagy na její podporu, žádné Me Too. Učarovalo mi, s jakou otevřeností hovoří o svém životě, do něhož jí vstoupilo tolik nezvaných hostů. Nezahořkla, ale stala se veřejnou aktivistkou za změnu kultury, již živí šťourání se v soukromí jiných. Dlouhodobě vyzývá k empatii, k tomu, abychom se zamysleli pokaždé, když vidíme skandální titulek. Před minulostí neutekla, naopak se jí postavila s hlavou vztyčenou. Jako žena, které v dospívání až nezdravě záleželo na tom, co si o ní ostatní myslí, její odvahu obdivuji.

Člověka, který si podobnou zkušeností prošel, označujeme jako oběť. To slovo zní příliš rezignovaně. Angličtina má lepší výraz: survivor – přeživší, které v sobě nese odhodlání jít dál. Monica Lewinsky pro mě takovou přeživší je a jsem ráda, že její hlas je znovu slyšet.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu