Zlatý věk Nicole Kidman

Pro většinu lidí jsou televizní seriály cestou k úniku z reality. Pro Nicole Kidman, světovou filmovou hvězdu s duší experimentální umělkyně, znamenají zkoumání jejích dalších talentů a uměleckého přerodu.

Foto: Collier Schorr

V posledních letech se Nicole Kidman stala téměř nedílnou součástí prestižních televizních dramat, která se odehrávají v prostředí až dekadentního bohatství. V seriálu Sedmilhářky hraje Nicole Kidman postavu Celeste Wright, bývalou advokátku s velejemným hlasem, která žije v nezdravém vztahu s násilnickým manželem (Alexander Skarsgard) a neustále osciluje kolem drahé základní školy v kalifornském Monterey. V seriálu Mělas to vědět je zase lapena do přediva lží nevěrného manžela (Hugh Grant) v roli uznávané a drahé psychoterapeutky Grace Fraser z Upper East Side na Manhattanu. V nejčerstvějším seriálu z říše bohatých z produkce producenta Davida E. Kelleyho pro stanici Hulu s názvem Úplně cizí lidé (Nine Perfect Strangers) představuje Mashu Dmitrichenko, zlověstnou rusko-americkou lektorku wellness. Ta se ladně pohybuje mezi bazény a nízkokalorickými smoothies svého dosti strašidelného spa jménem Dům klidu. Přijíždějí sem velmi bohatí klienti, ztrápení, na svém duševním i fyzickém dně. David E. Kelley stojí za produkcí všech tří zmíněných seriálů, přičemž příběhy prvních dvou vznikly podle knížek Liane Moriarty. V Nicole Kidman objevil Kelley svou absolutní hvězdu. Její seriálové postavy jsou komplikované, často nevyzpytatelné ženy, které by v méně talentovaném podání vyzněly nesympaticky: zhýčkané ženy vzdálené realitě, jedna obhajující svého vraždícího muže, druhá překračující veškeré hranice svých klientů až na hranici jejich zničení.

Když jsme spolu já a Kidman mluvily poprvé – v jeden červencový pondělní večer na mé straně a úterní ráno v Austrálii –, zeptala jsem se, jaké bylo se s rolemi sžít. „Bylo to složité,“ říká svým jemným australským přízvukem. „Doma jsem oznámila, že budu nějaký čas mimo, a požádala je o pochopení.“ Její rodinu tvoří zpěvák country music Keith Urban a jejich dvě dcery, desetiletá Faith Margaret a třináctiletá Sunday Rose. „Věděli, že budu hledat odpovědi, emoční odpovědi, které se budou odrážet i na našich životech.“

Zrzavé vlasy má mokré a stažené do neupraveného drdolu a střídavě si je rozpouští a zase stahuje. V černém roláku a vkusných diamantových náušnicích vypadá jako žena, která se právě chystá vyrazit do práce. Když spolu ale mluvíme, je město Sydney už dva týdny ponořeno do přísného lockdownu, dalšího z mnoha, kterými Austrálie prochází, a celá rodina je zavřena doma. Kidman komunikuje přes Zoom ze své pracovny, místa plného oblečení, drobností a fotografií. Australané měli povoleno vyjít z domu pouze na hodinu denně na zdravotní procházku – den předtím se byla projít s režisérkou Jane Campion, s níž se přátelí už čtyřicet let. Ten den se zabývala tím, jak oslavit narozeniny své starší dcery, které připadají na následující den. „Upečeme dort,“ pokrčí rameny.

Tvrdá metoda

Nicole Kidman v Austrálii mimo jiné natáčí epizodu seriálu Roar podle povídkové knihy spisovatelky Cecelie Ahern. Kidman, která je výkonnou producentkou projektu, tu hraje ženu, jejíž matka (Judy Davis) začíná trpět demencí. „Jsem ponořena v roli, takže mám trochu zavařený mozek,“ omlouvá se mi. Projekt je jí blízký také proto, že může být v Austrálii nablízku své stárnoucí matce. „Babičce je jednaosmdesát. Takže jsem tu kvůli práci, ale především proto, že tu je babička a potřebuje mít kolem sebe rodinu.“

Foto: Collier Schorr

Kidman strávila prací v rodné Austrálii většinu času pandemie. Natáčení Úplně cizích lidí probíhalo v druhé polovině roku 2020 v pobřežním městě Byron Bay. Seriál, jehož je Kidman také výkonnou producentkou, má hvězdné obsazení: Melissa McCarthy tu ztvárňuje spisovatelku potýkající se s menopauzou a autorským neúspěchem, Bobby Cannavale tu je coby bývalý fotbalista ve stadiu vyhoření, Regina Hall jako rozvádějící se, zlostná žena a Michael Shannon hraje otce, který se nemůže srovnat se sebevraždou svého syna a manželčiným nekonečným smutkem. „Myslím, že je to jeden skvělý výkon vedle druhého,“ říká Kidman.

Kidman se rozhodla nekompromisně setrvat v roli po celou dobu natáčení, takže mluvila pouze s rusko-americkým přízvukem. „Mám-li být upřímná, bylo to trochu bizarní,“ říká její herecká kolegyně Regina Hall. „Prostě přišla a byla Ruska! Dokud jsme nedotočili, neslyšela jsem skutečný hlas Nicole. Nepolevila.“

Byznys kolem wellness je oblíbeným terčem kritiky médií, ale seriál se mu nevysmívá, i když postavy drží půst, koupají se v horkých pramenech a berou mikrodávky psilocybinu. V Úplně cizích lidech jde o zajímavější přístup: Dojemný portrét skupiny lidí, kteří trpí neduhy moderního světa – závislostmi na jídle, pití, lécích, sociálních médiích, žijí ve vleku minulosti, jiných lidí i sebe sama, ovšem kteří se poctivě snaží uzdravit. Jde o příběhy vpravdě intimní, seriál ukazuje jednotlivé hrdiny a jejich myšlenkové pochody, soukromé životy a minulost. Výsledkem jsou studie strachu, stárnutí, lítosti a možnosti transcendence, kterou tak, jak v posledních dílech postavy experimentují s mikrodávkami drog, výrazně zachycuje i kamera.

Masha je postava velmi pichlavá, komplikovaná, ale v podání Nicole Kidman svůdná. Je bezcitná i velkorysá, nepřístupná ledová královna, která se náhle soucitně rozplývá nad svými svěřenci. Kidman ji hraje tak jako své jiné postavy, s hlubokou empatií, bez předsudků a s jistou vnitřní jemností. „Vnímá, že se její postava chová nesympaticky, tak to svým výkonem vyváží,“ říká producent David Kelley.

Motor umělce

Má v sobě také jistou tvrdost. K výběru rolí mi říká, že „si vybírá skutečně umělecky nepříjemná prostředí“. Dále vysvětluje: „Nikdy si nevolím role, které jsem už ztvárnila v minulosti.“ Na Kidman je také zajímavé, s jakou vážností přistupuje k sobě coby umělkyni. Ženy často kladou vztahy a rodiny na první místo. Žena v uměleckých profesích je často vnímána jako sobecká a vypočítavá. „Myslím, že mé tvůrčí já mi často říká: Nezajímá mě, co mě to jako člověka bude stát,“ říká Kidman. Popisuje mi, jak při natáčení manželských hádek a bitev v Sedmilhářkách chodila domů s modřinami a musela svým dcerám vysvětlovat, odkud je má. „Mám v sobě ten samý motor jako malíři nebo spisovatelé. Když se v umění pohybujete celý život, tak vám takto rozjetý motor může překážet v životě, v rodinném životě, ve vztazích. Kolik za to vaše okolí zaplatí? Kolik za to zaplatíte vy sama? A jak důležitá je ta vaše tvorba?“

Foto: Collier Schorr

Nicole Kidman je 54 let, pracuje od svých čtrnácti a během své kariéry se objevila v 86 filmových a televizních rolích. Nasbírala celou řadu nominací: na čtyři Oscary, přičemž jeden v roce 2003 získala za nejlepší hereckou roli ve filmu Hodiny, dvě Emmy, z nichž jedno ocenění proměnila, a patnáct zlatých Glóbů, z nichž získala čtyři, nejčerstvěji za roli v Sedmilhářkách v roce 2018. V současnosti pracuje na dvou filmech: Seveřan režiséra Roberta Eggerse a Being the Ricardos Aarona Sorkina.

Kidman je jednou z nejplodnějších a nejdisciplinovanějších hereček dneška. Kromě toho vede vlastní produkční společnost Blossom Films, kterou spoluzaložila v roce 2010, protože jí vadil „nedostatek rolí“ pro ženy, obzvláště starší ženy („Od jistého věku jste prostě vyřízená, víte?“) a také proto, že témata, která ji zajímala, se příliš netočila. „Kde máme filmy o takových ženách a o tom, čím procházejí?“ řečnicky odkazuje na Sedmilhářky. „Žádný takový tu nebyl.“ První film, který společnost Blossom Films produkovala, Králičí nora, zachycuje pár truchlící nad ztrátou syna. Od té doby vyprodukovala dalších jedenáct filmů. Když se jí ptám, jak to vše zvládá, odpovídá, že nemá „moc bohatý společenský život. Mám práci, rodinu a svoji vlastní vnitřní krajinu, kterou zkoumám. To mám radši než nějaké večírky.“

Více se dočtete v lednovém vydání Harper’s Bazaar. Stále v prodeji! 

Čtěte dál