Zelená horečka

Jak může mít člověk rád módu a nermoutit se, že jeho láska ničí planetu?

Foto: archiv Zalando

Co změnit, aby se z módního průmyslu nestalo odvětví, které jen devastuje životní prostředí? 

Chcte přidat šest korun do košíku ke svému nákupu, abyste snížili uhlíkovou stopu? Otázka, která provázela poslední nákup na portálu Zalando. tak jistě, pokud tohle dokáže zmenšit výčitky svědomí z toho, že vám do šatníku přibude další tričko. Tohle je jeden z kroků, ke kterému Zalando přistoupilo poté, co na listopadové konferenci přislíbilo, že udržitelnost bude prioritou značky číslo jedna. Zalando se zavázalo k uhlíkové neutralitě ve všech vlastních podnicích, logistických operacícha dodávkách zboží včetně jeho vrácení. Slib je součástí nové strategie udržitelnosti Zalanda, jejímž cílem je dosáhnout čistě pozitivního dopadu na společnost i planetu. "Uvědomujeme si, že jsme dosud měli svůj podíl na problémech, které toto odvětví přináší. Síly naší platformy chceme ale využít k tomu, abychom se stali součástí řešení," míní jeden z generálních ředitelů společnosti - Rubin Retter. 

Tvrdá čísla

Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety, hned po ropném, a také druhým největším spotřebitelem vody. Zároveň produkuje 20 procent veškeré odpadní vody. Pochází z něj 10 procent celosvětových emisí CO2, má větší uhlíkovou stopu než letecká a námořní doprava dohromady. Každý rok se do mří a oceánů uvolní půl milionu tun mikrovláken, jde o množství, které odpovídá 50 miliardám plastových lahví. 

Každý rok se vyrobí kolem 100 miliard oděvů, přitom 60 procent z nich končí na skládce ještě tentýž rok. Výroba oděvů se od roku 2002 zdvojnásobila i proto, že zákazníci si zvykli oděvy jen párkrát ponosit. Nakupujeme čtyřikrát více než před dvaceti lety. Jedna ze tří žen své šaty považuje za staré v okamžiku, kdy je měla dvakrát na sobě. V průměru jsme v roce 2014 koupili o 60 procent více oděvů než v roce 2000. A 80 procent všech textílií jde každý rok na skládku. Každou vteřinu skončí jedno popelářské auto plné textilu na skládce či ve spalovně. K recyklaci oděvů, které v dobré víře házíme do textilních kontejnerů, se hodí jen zlomek z nich. Zbytek je odpad, který se buď spaluje, nebo se kupí. Často se odváží třeba do Afriky nebo Pákistánu, kde z něj vznikají nevábné, nkonečné, tlející hory. 

Nalezeno

Mnoha značkám výše uvedená čísla nejsou lhostejná a snaží se svou produkci "zazelenat". Ovšem rozlišit opravdový sustainability přístup a pouhý líbivý marketing není jednoduché. 

Jak na to, vám ale poradí pokračování článku, které najdete v ještě aktuálním Harper's Bazaar.

Nejvyšší čas dočíst poslední stránky... zítra se můžete těšit na nové vydání! 

Čtěte dál