Walking fit challenge: Chůzí ke štěstí

My čtyři redaktorky Harper’s Bazaaru, které jsme nikdy nepatřily mezi milovnice tělesné výchovy, jsme našly pohyb, díky kterému se lepší kondice dosáhne takřka bezbolestně. Věříme chůzi!

Foto: archiv Puma

Jsou dny, kdy chodím jen trasu z gauče do kuchyně a zpátky. Ať už se vymlouvám na práci nebo na nevhodné počasí, v takových dnech, kdy se počet ušlých kroků pohybuje v pouhých desítkách, bývám večer nejen velmi fyzicky ztuhlá, ale i psychicky v nekondici. Ve dnech, kdy jsem akčnější a hýbu se - jdu na procházku nebo na pochod třeba na poštu nebo pro mléko do obchodu, jsem následně mírumilovná jak beránek. Je to můj osobní důkaz, že pohyb dokáže zlepšit náladu. Stačí chůze, ne běh ani prostocviky ve venkovní posilovně, stačí jen jít. A tak si chci chůzi ordinovat pravidelně, každý den. Společně s dalšími třemi kolegyněmi jsme se proto rozhodly, že se chůzi budeme věnovat intenzivně, pravidelně a zároveň se budeme vzájemně podporovat. 

Síla prosté chůze 

Věříme, že i obyčejná chůze v sobě ukrývá neobyčejný potenciál. Chůze dokáže obohatit duševně i fyzicky, umí vyčistit hlavu, dokáže podnítit kreativitu (lépe než zprofanovaná sprcha), umí navodit pocit flow i uvědomit si život v přítomnosti. Fakt, že chůze je kouzelný druh pohybu s minimálními nevýhodami, potvrzují vědecké studie i odborníci. 

Například se díky procházce můžeme cítit šťastnější. Vyplývá to ze studie, která vyšla v časopise Journal of Behavior Therapy and Experimental Psychiatry a která zkoumala souvislost mezi stylem chůze a emocemi. Vědci zkoumali chodce na běžících pásech, některým řekli, aby svou chůzi připodobnili k chůzi smutné, zhroucené osoby, zatímco jiní museli chodit jako spokojení, bujaří a šťastní lidé. Ti, kteří pochodovali jako rozverné spokojené osoby, se tak i cítili. Tento výzkum tak potvrdil, že styl chůze dokáže změnit naši náladu. Poskytuje i důkaz, že je tělo a mysl vzájemně propojené, přičemž kauzální vztah funguje i překvapivým směrem, totiž že tělesné projevy ovlivňují mysl. Tyhle poznatky otevírají cestu k emoční pohodě, pokud stačí upravit chůzi a to nám pomůže mít kontrolu i nad duševní nepohodou. Přinejmenším to stojí za pokus. 

Přirozená součást života 

Chůze může být víc než jen fyzickou aktivitou, způsobem, jak se dostat z bodu A do bodu B. Může se stát uměním nebo cvičením vědomého způsobu života. „Chození je neuvěřitelně příjemná záležitost a většinou se zastavím jen proto, že jsem v cíli nebo odpadnou spolujdoucí, jinak bych šla nekonečně dlouho. Chůze je přitom tak moc zdravá, že by se měla ordinovat. Nemám ráda počítání kilometrů, spíš jdu třeba celý den, celé odpoledne, od kavárny ke kavárně, na kopec a dolů a tak podobně. Budou to desítky kilometrů, ale to fakt není podstatné. Chození nikomu nepřekáží, nic si nenárokuje a stačí k tomu jen dobré boty. Kde je tráva nebo písek, lze chodit i bosky, a oddat se tak earthingu - jde o teorii o uzemnění energie, která se vám v těle nastřádá a bosýma nohama ji uzemníte o zem stejně jako blesk. Mám vyzkoušeno, že to funguje,” říká šéfredaktorka Harper’s Bazaaru Nora Grundová.  

Chůzi jako ideální sportovní aktivitu doporučuje i trenér hollywoodských hvězd a nutriční specialista Harley Pasternak. Aby to šlo co nejhladším způsobem, nabádá k tomu, aby klienti chůzi nevnímali jako sport, ale jako přirozenou součást života. Vyzdvihuje přitom například zvyklosti Italů, kteří po večeři rádi chodí na „passeggiatu” - procházku. „Chůze je totiž nejlepší medicínou,” míní. 

A proto chceme chodit i my. Jak to máme s chůzí právě teď?

Čtěte dál