Uvila radost: Květiny jako záchrana duše

Vznik květinového ateliéru Uvila radost designérky Martiny Malé začal syndromem vyhoření. Martina potřebovala únik od těžkého období a květinové vazby nejprve přinášely jen pocit osobní úlevy. Z terapie se stala radost a z radosti nová profese.

Foto: archiv Uvila radost

Co stálo za vznikem projektu Uvila radost?

Když jsem před dvěma lety z důvodu vyhoření musela na čas zvolnit, odejít z práce a zajetých kolejí, květiny a příroda si mne samy přitáhly. Začala jsem vít věnce pro radost a protože pro mne bylo tenkrát vyhoření velké téma, chtěla jsem se podělit o střípky své cesty. A tak vznikla Uvila. Instagramový profil, kde fotky věnců a kytic doprovázely postřehy a úvahy z mého aktuálního života. Rozhodně jsem ani ve snu nečekala, že za dva roky budu mít květiny úplně všude, od snů přes byt až po reálné zakázky a kreativní projekty.

Jak byste popsala svůj floristický styl? 

Upřímně nevím. Sama si často ptám, co je to “to”, co mé klienty a fanoušky tak baví. Myslím, že mám v sobě schovanou tu vysočinskou divokost. Často se s tím nepářu a používám i takové komponenty, které by jiní zcela přehlédli. Nevadí mi do kytice přidat surové kořeny i s hlínou, mám ráda drsnější akcenty holých větví, lišejníky, krásně zkroucené uschlé listy nebo heboučké ocásky divokých trav v kontrastu s totální něhou. Tím, že jsem studovala malbu, mám vztah i k detailům, které jsou pro mnohé na první pohled ošklivé. 

Co je pro vás při práci s květinami důležité?

Proces. Záměr. Svoboda. Pokud mám úplnou volnost a tvořím jen pro sebe, pak je to hra a experiment. Jedná-li se o zakázku, ať už malou ve formě kytice, nebo větší projekt od natáčení klipu, focení reklamy, po třeba svatbu, je pro mne důležitý i klient a jeho svět. Širší souvislosti. A co se týká samotných rostlin, pak čerstvost a zajímavost. 

Foto: archiv Uvila radost

Jak jste se učila? 

Intuitivně. Věnce šly samy od sebe a kytice jsem pilovala v rámci dvou měsíční zkušené v jednom květinářství a pak z knih. Taky jsem si nedávno zaplatila specializovaný online kurz na prestižní London Flower school. Tam bych ráda v budoucnu zamířila i osobně. Jsou tam mistři. Jinak se učím průběžně. Když máte vášeň, jde to samo jaksi mimoděk.

Kdy vás začaly fascinovat květiny? 

Vyrůstala jsem do značné míry obklopená přírodou. Byť jsme s rodiči bydleli v centru Brna, takže by se mohlo zdát, že k zeleni to bylo daleko, není tomu tak. Moji rodiče i prarodiče jsou ohromní milovníci rostlin a květin, tatínek s maminkou vybudovali překrásnou zahradu a totéž platí i o babičce a dědečkovi na Vysočině. Svým zápalem a láskou ke všemu zelenému bychom hravě předčili lecjakého profi zahradníka. Navíc, už jako dítě jsem veškeré volné chvíle trávila buď na chatě, nebo u prarodičů na Vysočině. Jako malá jsem uměla pojmenovat snad každý plevel a bylinku, co kde rostla, a i když mne to studijně i profesně táhlo k umění, jsem přesvědčená, že to všechno - Vysočina, zahrady, krásné kytice které babička i maminka umí naaranžovat - se do mne vepsalo a tvoří to jakousi živnou půdu, ze které čerpám teď.

Foto: archiv Uvila radost

Je relevantní sledovat ve floristice květinové trendy? 

Trendy jsou v každém kreativním oboru od nepaměti. Je na každém autorovi a jeho nastavení, jak moc a zda vůbec se nechá ovlivnit. Jako pedagog zastávám názor, že držet si přehled a rozšiřovat obzory je extrémně důležité. Vitální. Ale to neznamená něco tupě kopírovat. Pro mne je důležitá autenticita a to je i to, co mne baví sledovat ať už jde o floristiku, nebo o design či umění. Z toho, co mohu posoudit jako laik, jsme u nás dominantně trochu pozadu. Ale zároveň tu poslední dobou začínají vznikat a vzkvétat nové a velmi osobité a zajímavé floristické projekty. Těším se, kam se všechno posune.

Jaké květiny nebo kombinace květin vás osobně těší? 

Mám ráda všechno. Dokážu se dojmout nad prostou krásnou trav nebo uschlého listu a stejně tak obdivuji velkolepost pivoněk, nebo dahlií. Některé rostliny jsou vyloženě vtipné, třeba zelené plodnice Nelumbo nucifera, zavité palice česneků, nebo craspedie - ty jsou jako z dětských pohádek. Jiné jsou vážné, elegantní, nebo naopak vesnicky bodré. Baví mne to všechno kombinovat tak, aby to v daném kontextu fungovalo. Mám taky ráda moment překvapení. Experiment. Ale ocením i čistotu jednodruhových minimalistických svazků. 

Foto: archiv Uvila radost

Čtěte dál