Tvořit vůně je jako skládat hudbu, říká parfumérka Kateřina Šantrochová

Kateřina Šantrochová má zvláštní citlivost, se kterou dokáže navnímat lidi i prostory a vytvořit jim parfém na míru. Proto založila vlastní značku Scent Roche.

Foto: Tomáš Slavík

Kateřina míchá vůně do prostorů, pro duši i pro tělo. Kamarádka, která se ráda prochází lesem, od ní dostala parfém, ze kterého je kromě jasmínu cítit i mech. Trojici architektů z ateliéru A69 vytvořila tři osobní vůně, které lze použít zvlášť i dohromady, a flakóny umístila stylově do vodováhy. Své kolegyni a kamarádce šperkařce Janje Prokić udělala rovnou dvě vůně, které střídá podle nálady. Jeden teplý a kořeněný s kombinací vetiveru, hořkého pomeranče a oudu, druhý jemný a čistý se santalem, fíkem, šafránem, kardamomem a ambrou. A pokaždé je to pro ni i pro její zákazníky zážitek, při kterém mohou objevit něco nového.

Jak jste se dostala k vytváření parfémů?

Pracovala jsem v galerii a šéf chtěl, aby to tam příjemně vonělo. Sháněla jsem různé vonné difuzéry, ale bylo nemožné najít takový, aby byl hezky vypadal a zároveň krásně voněl. Marné hledání jsem rozebírala i s našimi dodavateli květin, s kluky z Květinového lahůdkářství, a ti mi poradili, ať zkusím vonný olej nakapat na spálený klacek. Jde o japonskou techniku, kdy se opálí dřevo až na uhel, tím zpórovatí a dobře se v něm drží vůně. To mě nadchlo a začala jsem s touhle technikou experimentovat. A když do galerie přišel asi stý člověk a chválil vůni interiéru, rozhodla jsem se, že se parfémům budu věnovat ještě intenzivněji. Začala jsem tvořit interiérové vůně i parfémy na míru přímo na tělo. Svou značku mám dva roky, ale pořád to beru s pokorou, je to totiž doslova alchymie.

Jak jste se učila?

Formou pokusu a omylu. Rok byl jen zkušební. Doslova, protože víceméně všechno, co jsem namíchala, jsem vylila do záchodu. Byla jsem už na pokraji zoufalství, ale zároveň jsem tuhle vášeň nedokázala opustit. Za tu dobu jsem se naučila, že jsou kombinace, které dobře fungují, jsou to takové moje vonné formule. A zbytek je už můj šestý smysl. Když tvořím parfém na míru, stačí mi jedno setkání, odhadnu preference daného člověka už na první pohled, všímám si, co má na sobě, jakou má kůži a zeptám se, jestli chce spíš introvertnější nebo extrovertnější vůni.

Foto: archiv @falco.eleonorae

Jak to probíhá? Jakou vůni byste navrhla pro mě?

Vytvořila bych pro vás parfém spíš čistého, ale se zajímavým srdcem. Se šafránem a pačuli, možná s kapkou jasmínu, trochu růžového pepře…

Máte k tvorbě parfémů nějaké vzdělání?

Studovala jsem hudební skladbu. A tvořit parfém je podobné jako tvořit tóny a harmonii. Vůně vnímám jako barvy, a dávám je dohromady jako akordy, kde je hlava, srdce a tělo. Stejně jako v hudbě má mít i parfém své basové tóny, středy a výšky.

Řešíte i aromaterapeutické účinky vonných olejů?

Moc ne. Beru to tak, že co komu přírodního voní, tak to prostě potřebuje. A naopak - nechci, aby se lidé nechali ovlivňovat tím, že budou chtít vůni jen kvůli jejímu účinku.

Foto: Tereza Ludvika Valníčková

Které netradiční vůně vás baví?

Mám ráda oudy. Získávají se ze stromů, které rostou především v Asii. Když takový strom napadne cizopasná houba, strom se jí brání vypouštěním speciální mízy - to je vzácná vonná silice oud. Fascinuje mě i opravdová ambra. Když si k ní čichnete v její ryzí podobě, smrdí hrozně, jako zkažený zub, ale ve spojení s jinými látkami a s lidskou kůží se promění v krásnou a omamnou vůni. Zajímavá je složka hyrax, jde výtažek z močových výměšků jednoho skalního jezevce. Krásná je i přírodní vůně oleje z broskve, kde můžete cítit i pecku i místo, kde vyrostla.

Čím vás vůně fascinují?
Tím, jak jsou plné emocí. Mohou vás vzít do minulosti, roztočí vzpomínky. Umí přenést v čase i v místě. Do vůně můžete vložit i svůj záměr, a když ji na sebe nebo kolem sebe nastříkáte, tak ožije.

Foto: Tereza Ludvika Valníčková

Čtěte dál