Sedmero režiséra Jana Mocka
V představení Fatherland/Otčina režiséra Jana Mocka se divadelní prostor mění v arénu, ve které se potkávají a zároveň střetnou dva muži stejného jména: Jan Mocek a Jan Mocek. Otec a syn. Generace šedesátníků versus generace třicátníků.
Foto: archiv Fatherland
Režisér a zároveň jeden ze dvou herců, Jan Mocek mladší, prozrazuje své Sedmero:
Moje práce v pěti větách:
Být divadelním režisérem znamená pohybovat se po sinusoidách mezi euforií a depresí. Nejdříve potřebujete nápad a na to není návod. To znamená, že moje práce je z poloviny o přemýšlení, studiu různých textů a souvislostí, které se většinou po čase v nějakou ideu přetaví. A jakmile to chytíte za správný konec, vytvořit finální představení už není problém.
Když jsem byl malý, chtěl jsem být…
…fotbalistou.
Můj nejdůležitější učitel:
Nejvíce jsem se naučil od svých nepřátel.
Miluju to, co dělám, protože…
…můžu vyjadřovat svůj názor na věci, které nás obklopují.
Nejlepší část mého dne je…
…dopoledne, protože udělám nejvíce práce.
Tři věci, které jsou podle mého důležité ke šťastnému životu:
Rodina, zdraví, peníze.
Za deset let se vidím:
V krizi středního věku.
Představení Fatherland kombinuje prvky časosběrné živé performance, dokumentu a videa. Uvádí divadlo Archa 13. a 14. června od 18.00 v rámci Pražského Quadriennale.
