Sedmero Evy Grund, podnikatelky s přírodní kosmetikou

Svou lásku k Itálii přetavila do podnikatelského záměru a před dvěma lety spustila portál Damibio.cz, na kterém nabízí přírodní kosmetiku z Itálie. Prozradila nám, jak podnikání změnila karanténa i to, jak po každém pádu zase vstát.

Foto: archiv Eva Grund

Moje práce v pěti větách…

Mám štěstí, že Damibio.cz není jen moje práce, je to můj koníček. I když s dvouletým asistentem po ruce to není vždy snadné… Vybírám nové značky, komunikuji s našimi úžasnými obchodními partnery, poskytuji osobní poradenství našim báječným zákaznicím, dodávám podklady médiím, spravuji e-shop, sociální sítě, když je třeba, tak i balím zásilky. Když je kosmetiky moc, odskočím si do svého nadačního fondu Cesta talentu, který pomáhá českým talentovaným dětem. Mám práci snů.

Jako malá jsem chtěla být…

… dětskou lékařkou. 

Kdo byl můj nejdůležitější učitel?

Myslím, že každá bytost, jež jsem potkala a každý okamžik, který jsem prožila, mne něco naučili. Avšak nejvíce mi „dal“ můj manžel, který mne podporuje, zahrnuje mne láskou, pomáhá mi pracovně i lidsky, je mi opravdovou oporou, ale také mi každý den nastavuje ono pomyslné zrcadlo, jsem mu za to nesmírně vděčná. A jak se zdá, můj dvouletý syn, který má nádherné srdce, je něžný a mazlivý, ale také tvrdohlavý a neústupný…, s tím si myslím ještě nějakou tu „učitelskou“ lekci, kdy budu já v roli žáka, prožiji.

Jaká je nejlepší část mého dne?

Snažím se užít si každý den co nejvíc. Jasně, není vždy nálada, jasně, někdy člověku není do zpěvu. Pro mne je nejvíc rodina. Takže nejlepší část dne je ta, kdy jsme s manželem a synem spolu. Ráno, v poledne, večer, v noci, je jedno kde a kdy, ale spolu.  

Tři věci, které jsou důležité k úspěchu?

Pracovitost a odhodlání – zvláště na začátku to za vás nikdo jiný neodmaká. Je prostě potřeba makat, makat a makat. Nejenom v práci, ale i ve škole, ve sportovním týmu, protože úspěch něco stojí.

Pozitivní, ale konstruktivní myšlení – je prima být pozitivní a věřit, že náš sen, naši myšlenku zhmotníme a rozjedeme firmu nebo charitativní projekt, ale také je důležité si říci „dost, tudy to prostě nepůjde“ a přiznat si, že se nám to třeba nepovedlo, poučit se z případného neúspěchu. Ale jít dál. I kdyby to znamenalo začít znovu. 

Štěstí – ano, myslím si, že k úspěchu je potřeba i to. Potkat správné lidi ve správný čas, spolupracovníky, ale i obchodní partnery. Dostat ten správný nápad. Je štěstí i nepotkat ty nesprávné lidi. 

Co mě v mojí práci nejvíc posunulo dál?

Upřímná zpětná vazba. Musím zase zmínit manžela. Je neskutečně dobrý kreativec, ale i praktický manager. Vždy mne podpořil. A to nejen tím, že řekne: „Jasně, jdi do toho“, ale i oponenturou: „Tohle by nefungovalo“.

Myslím, že jsem tam, kde jsem, i díky tomu, v čem jsem vyrůstala. Jako děti jsme žily relativně dost skromně, nic nebylo zadarmo. Rodiče mne učili si věcí vážit, neplýtvat, brát ohledy na ostatní. A to si nesu celý život. Všechno je potřeba si zasloužit a odmakat.

Co mi dala a vzala karanténa?

Byly to náročné časy. Zákaznice se bály objednávat, objevovaly se dotazy, zdali je COVID-19 i v naší kosmetice. Vzalo mi to tedy byznys, šla jsem rapidně do ztráty. Ale dalo mi to obrovskou příležitost. Rozhodli jsme se pomoci, ač se jednalo pro nás o nejnáročnější období, darovali jsme velkou část zisku zpět do tolik trpící Itálie. Cíleně se jednalo o finanční pomoc zdravotnickým zařízením z lokalit, odkud naše kosmetika pochází. A co bylo nejsilnější, naše zákaznice se přidaly k nám. Najednou začaly objednávky chodit a my zase začali dýchat. Covid udeřil zcela nečekaně a svět se zastavil. Během vymýšlení nových cest, jak obchod zase rozhýbat, však selhalo i mé zdraví. Skolila mě velice silná borelióza a nemohla jsem opravdu nic. Silou vůle jsem potřebnou energii prostě dokupy nedala. Bylo to vážně těžké. Mám dvouletého syna, jsem zvyklá se mu věnovat, jakmile po obědě spí nebo zalehne večer, sedám k notebooku, letím do skladu, makám. Lehce mě po pravdě vytáčí lidé s pomalejším tempem. A tak jsem vytáčela samu sebe. Unavila mě i cesta na toaletu. Předešlé tempo nebylo možné. Byl to masakr. Má rodina mě však neskutečně podpořila. Manžel měl home office a hlídal, tchyně si brala syna na hlídání. Přijeli i moji rodiče a společně jsme to překonali. Jsem přesvědčená, že pomohlo i pozitivní myšlení. A fakt, že jsem poprvé začala naslouchat sama sobě. Naučila jsem se odpočívat, pochopila, že věci počkají. Vyzkoušela jsem bylinky i alternativní medicínu. Já se vlastně poprvé začala mít ráda! Takže nakonec opět děkuji. 

Čtěte dál