Sedmero divadelní režisérky Slávy Daubnerové

Dnem i nocí přemýšlí nad Lolitou. To proto, že zrovna teď připravuje Sláva Daubnerová operu Lolita současného ruského skladatele Rodiona Ščedrina.

Foto: Jakub Gulás

Moje práce v pěti větách: 

Příprava inscenace je běh na dlouhou trať a trvá minimálně rok, někdy i víc. Od přípravy koncepce, přes její rozvíjení s výtvarníkem do hmatatelného prostoru, kostýmy, videa, samotné zkoušky se sólisty. Režisér či režisérka řídí všechny složky, je supervizorem a musí všechny okolo vést tak, aby výsledek směroval k tomu, co chce dílem sdělit. A i když to působí jako nesmírně dobrodružné povolání, protože obnáší cestování, neustálé poznávání nových lidí, je to zároveň osamělá práce, a to asi není pro každého. 

Nad čím zrovna přemýšlím: 

Momentálně žiju přípravou opery Lolita Rodiona Sčedrina, kterou ruský skladatel složil podle předlohy od Nabokova. Pro mě je nejpodstatnější všechno dotáhnout tak, aby vyzněla moje interpretace tématu. Lolita není žádná „love story“. A nemá nic společného s láskou. Mistrovsky napsaný román, ve kterém se jazyk stává dokonalým prostředkem manipulace a zamlžení reality, je ostrou satirou. V opeře Rodiona Ščedrina je samotný příběh vyabstrahovaný a umožňuje soustředit se na obsah a podstatu díla. Podobně, jako román, je koncipován retrospektivně jako obhajoba hlavního hrdiny Humberta. Mou ambicí je vrátit Lolitě její skutečný obraz, který se za více než 60 let od jejího vydání změnil. Žijeme v době, která je zahlcena hypersexualitou mladých dívek. A to není proces, který by měl být v naší společnosti romantizovaný. Populární kultura z Lolity udělala módní ikonu, narušila její identitu a ukradla její jméno. Obraz předčasně vyvinuté svůdkyně se tak stal jedním z nejrozšířenějších nepochopení. Zapomněli jsme však na Lolitu. Zapomněli jsme na dívku, která v noci pláče do polštáře. Stále totiž platí, že dítě není zodpovědné za zneužívání a jediná osoba, která nese vinu, je zneuživatel. 

Foto: Jakub Gulás

Jako malá jsem chtěla být… 

Policejní vyšetřovatelkou

Kdo byl můj nejdůležitější učitel…  

Kromě mé mámy, která je pro mě nesmírně inspirativním člověkem, to bylo mnoho ženských umělkyň. Mezi ty nejdůležitější patří první slovenská divadelní režisérka Magda Husáková Lokvencová. 

Miluju to, co dělám, protože… 

Svoji práci vnímám jako poslaní. Nutí mě neustále se učit a rozvíjet. 

Nejlepší část mého dne je… 

Ráno! Miluji ranní slunce, kávu, snídaně a předsevzetí, co všechno by jsem ráda v ten den stihla. Tento entuziasmus však v průběhu dne klesá. 

Tři věci, které jsou podle mého důležité k úspěchu… 

Nesnažit se o něj. Nesnažit se zalíbit. Být sebe samým. Úspěch je relativní pojem. Ráda bych byla úspěšná v první řadě sama před sebou. A obnáší to nepřestat o sobě pochybovat, neustále se učit a nikdy nezůstat na místě. 

Premiéry Lolity proběhnou 3. a 5. října ve Stavovském divadle. 

Čtěte dál