Podzimní sychravo, brzká tma, všudypřítomné zprávy o počtu nakažených, nouzový stav… Nepřidává vám to na náladě a cítíte se vyčerpaně a vynervovaně? Psychoterapeutka Lucie Horníková přináší několik tipů, jak druhou vlnu zvládnout co nejlépe.
Foto: archiv Lucie Horníkové
Stanovte si základní body, které jste v rámci své duševní pohody schopni dodržovat. „Věnujte se i těm známým věcem, které však skvěle fungují - buďte co nejvíce venku, ládujte se vitaminy a zkuste i venku sportovat. Díky tomu se naučíte lépe vnímat své tělo,” říká Lucie Horníková. Kromě té aktivní stránky doporučuje zaměřit se i na hýčkání těla. „Je fajn se čas od času odměnit. Sama vím, jak taková drobnost, kterou koupíme přes e-shop - nejen pro sebe - dokáže s náladou udělat divy. Nebo se naučte vařit nový recept, přečtěte knihu, vyrobte draka. Můžete si taky vytvořit nástěnku vizí - nejen, že se u toho zabavíte, ale připomenete si tak, co byste vlastně chtěli,” vyjmenovává Lucie.
Pokud jste se přesunuli na home office, buďte stále ve spojení se svými kolegy - a nejen kvůli pracovním záležitostem. S přáteli si můžete udělat dýchánek i přes online aplikace, se sousedy si můžete popovídat přes plot. „Poproste i své blízké o pozitivní rozhovory, nebavte se jen o obavách. Zajímejte se, jak můžete pomoci někomu jiného. Na psychiku má právě to, že jsme užiteční, skvělý účinek,” říká Lucie Horníková.
Možná se toho na vás valí tolik, že nic nepomáhá. Je zcela legitimní přiznat si, že něco nezvládáte. A je zcela v pořádku požádat o pomoc. Mnoho odborníků přes duši nyní funguje i online, a tak zkuste třeba jen „ventilační“ rozhovor. Funguje například bezplatná Linka Kompas (na čísle 380 425 380), případně můžete využít i nové platformy Hedepy.cz, která zprostředkovává psychoterapii přes videohovor. „Rozhodla jsem se, že budu na svém pracovním profilu na Facebooku sdílet i vlastní přímou zkušenost s pozitivitou na covid-19, kdy jsme byli pozitivně testovaní já, můj partner a naše devítiletá dcera. Nehledali jsme „viníka“, od koho jsme se nakazili, o to nešlo, šlo o to, jak to zvládnout s co nejméně obtížemi. Partner a dcera byli zcela bez problémů, u mě nad rámec projevů klasické chřipky šlo ještě o neustálou bolest hlavy a celého těla a velké únavy. I sama na sobě jsem ze začátku registrovala obavu, kterou jsem do té doby neměla - co když to máme, co když budeme mít těžký průběh, kolik je vlastně volných míst v nemocnici…? Podobné úvahy jsem si ale rychle zakázala. Ale strach, co v nás všech aktuálně je, má velkou moc. Strach nám v ničem nepomáhá, ale respekt z nemoci ano, stejně jako zodpovědnost vůči sobě a ostatním. Jen nás to nesmí paralyzovat,” říká Lucie Horníková.
Foto: archiv Lucie Horníkové