Proč se nám ve 30 mění hudební vkus

Už nemusíte mít výčitky ze svých hudebních guilty pleasures.

Foto: Shutterstock               

Říká se, že nadšené hledání nových hudebních interpretů je spíše záležitostí mládí. Něco na tom je… A nedávné výzkumy vysvětlují proč. Majitelé platformy na sdílení hudby Deezer vyzpovídali 1 000 uživatelů a zjistili, že zhruba kolem třicátého roku nastane u většiny z nás takzvaná „hudební paralýza“. A čím jsme starší, tím méně se zajímáme o to, co nového se v hudební sféře děje. Nejvíce nadšení z objevování nové hudby jsme ve 24 letech – 75 % dotázaných uvedlo, že poslouchalo deset a více nových skladeb za týden. Dále 64 % zúčastněných potvrdilo, že v tomto věku vyhledávalo pět pro ně doposud neznámých hudebníků měsíčně.

Většina třicátníků ale dosvědčila, že jejich neochota pátrat po hudebních novinkách není zapříčiněna nedostatkem zájmu. Důvody jsou jiné. Patří mezi ně pocit únavy z přemíry dostupných možností (19 %), náročná práce a tedy nedostatek času (16 %) a starost s výchovou dětí (11 %).

„V současné době máme všichni přístup k velkému množství úžasné hudby. A důsledek je, že si pak nedokážeme vybrat, co se nám skutečně líbí,“ vysvětluje Adam Read, redaktor platformy Deezer.„Přemíra možností vede k hudební paralýze, kterou začínáme pociťovat zhruba kolem třicítky.“

Další studie publikovaná v New York Times potvrzuje, že když byl song uveden v době, kdy jsme byli teenageři, bude pravděpodobně populární v naší věkové skupině dokonce i o celou dekádu později. Důvodem je chemická rekce – produkce hormonů štěstí – vyvolaná poslechem oblíbené písně. Jelikož je mozek mladistvých citlivější na vjemy, bude pocit štěstí pronikavější. Když i o mnoho let později narazíme na píseň, kterou jsme milovali například před deseti, dvaceti lety, je velmi pravděpodobné, že nás bude stále bavit a že i po tolika letech přivolá příjemné pocity a dobrou náladu.

Výzkumy platformy Memory and Cognition Journal zase dokazují, jak významnou roli při výběru hudby, kterou posloucháme, hraje nostalgie. Často se vracíme k interpretům, kteří nás bavili v době střední a vysoké školy. Důvodem je právě nostalgie, kterou starší písně evokují. Oblíbená hudba z dřívějšího období osvěží staré vzpomínky, proto dokáže tak rychle navodit pocit radosti. Když je daná píseň v naší mysli spojená s obdobím či momentem, kdy jsme byli šťastní a bezstarostní, přivolá pozitivní pocity ve vteřině.

Čtěte dál