Proč je důležitá správná funkce pánevního dna a jak jí docílit?

Neodbytné bolesti zad, poruchy menstruačního cyklu, nemožnost otěhotnět nebo i časté výkyvy nálad. Nejen tyto komplikace směřují do jediné oblasti, se kterou je tak trochu složité pořízení – k pánevnímu dnu.

Foto: Getty Images

Skupinka vzájemně propojených svalů uložených na dně pánve, respektive zavěšených mezi stydkou kostí a kostrčí, má za úkol nejen podepírat dělohu, močový měchýř a konečník, ale také reagovat na změny tlaků uvnitř břicha a hrudníku. Udrží tak například tlak při kýchání či kašli, odolává váze miminka v děloze a zároveň poskytuje citlivou odezvu na hormonální změny, ženské přijetí a sebelásku. Což už samo o sobě napovídá, že se dobrá kondice těchto svalů může jedině hodit. Jejich chvíle však zpravidla přichází až v momentě, kdy začnou ochabovat, a tudíž na sebe nepříjemně upozorňovat. 

Skryté souvislosti 

Důležitost správné funkce pánevního dna odhalila už v druhé polovině minulého století známá průkopnice této problematiky Ludmila Mojžíšová. Původně zdravotní sestra, posléze terapeutka zabývající se odstraňováním funkčních poruch pohybového systému, k tomu postupně vyvinula vlastní metodu. Ačkoli je dnes Mojžíšová spojována především s léčením neplodnosti, své postupy začala nejdříve aplikovat u sportovců. Až později zjistila, že tento způsob léčby má řadu dalších pozitivních účinků na ženské zdraví a plodnost. V čem její metoda přesně spočívá? V kombinaci vyrovnávacích cviků, mobilizaci žeber a uvolňování kostrče přes konečník. 

Dnes už není tajemstvím, že harmonizací této citlivé zóny je možné vyřešit mnohé. Počínaje stresovou inkontinencí (únik moči při běhu, skocích či jiných aktivitách) a problémy s otěhotněním či donošením plodu přes odstranění bolestí při pohlavním styku, při menstruaci, po pádech na kostrč až po nejrůznější oběhové potíže, srůsty po operacích, porodech či úrazech nebo například prolaps – tedy pokles orgánů pánve. Ve všech případech jde o nevhodné napětí svalů pánevního dna. Pokud je příliš velké, může způsobit právě bolesti či třeba časté nutkání močit. Pokud je příliš malé, přispívá ke stresové inkontinenci a poklesu pánevních orgánů. Není však výjimkou, že se při vyšetření objeví kombinace obojího, tedy svalů přepjatých i povolených. 

Výhodou je, že i když se s daným problémem potýkáte léta, prostřednictvím těchto postupů se můžete dostat do pohody vcelku rychle, klidně už po dvou terapiích. Záleží samozřejmě na rozsahu a míře diskomfortu, ale pokud například trpíte migrénami či bolestmi krční páteře a fyzioterapeut vyhodnotí, že původ vašich potíží velmi pravděpodobně vychází z pánevního dna (vlivem reflexního řetězení), je šance – a není vůbec ojedinělá – že problémy odezní po jediné mobilizaci.

O něco složitější situace nastává při komplikacích s inkontinencí, objevující se nejčastěji po porodech, jejíž řešení bývá zdlouhavější. Vzhledem k intimnímu rázu těchto nesnází navíc ženy vyhledávají pomoc, kde se dá, a bohužel ne každá bývá efektivní, ba dokonce ani zdraví prospěšná. Řada mýtů a „samořešení“, které na toto téma kolují, totiž mohou bez předchozího vyšetření vyústit v daleko vážnější obtíže (například doporučované přerušované močení často vede k zánětům močových cest či k narušení přirozeného vylučovacího reflexu). Přetrvává dokonce přesvědčení, že porodem císařským řezem lze následné inkontinenci předejít. Studie, která by tento fakt jednoznačně potvrzovala, však zatím neexistuje, a přestože ani vaginální porod nebývá „procházka růžovou zahradou“, při císaři jde o velkou břišní operaci, která s sebou nese spoustu dalších rizik a mimo jiné i delší rekonvalescenci.

Vlastní cestou

Ať už řešíte jakýkoli zdravotní či emoční problém, který by na příčinu v dysbalanci pánevního dna mohl ukazovat, je vždy důležité podstoupit vyšetření fyzioterapeutem. Nezkoušejte se v tomto případě porovnávat s kamarádkou či příbuznou. Žijete ve vlastním, jedinečném těle, které v zájmu vyléčení potřebuje individuální přístup.

Více se dočtete v červencovém Harper’s Bazaaru. Stále v prodeji! 

Čtěte dál