Pravdy a mýty o vlasech během těhotenství a po porodu

Že je těhotenství „jiný stav“ dokazují i příliš časté trable s jinak bezproblémovými vlasy.

Foto: Shutterstock 

Někdo (ovšem takových žen je pravděpodobně minimum) o změnách s vlasy v těhotenství nebo po porodu pomalu neví, někdo si bohužel „užije“ jízdu na horské dráze. Kadeře se mohou začít více mastit, mohou také změnit strukturu, či dokonce tón přírodní barvy. Na vině jsou pochopitelně hormonální výkyvy. Které ze zavedených tvrzení na toto téma se zakládají na pravdě a které nikoli? 

Říká se, že vlasy během těhotenství vypadají lépe, jsou lesklejší, a někomu dokonce zhoustnou. Zato po porodu se děje přesný opak.

PRAVDA

Díky zvýšené hladině estrogenu se v těhotenství skutečně může zpomalit přirozené vypadávání vlasů. Kadeře se dostanou do lepší kondice než kdykoli předtím a vydrží tak zhruba do třetího měsíce po porodu, kdy začnou zpravidla hojně padat. Dalo by se říct, že jde o „běžný průběh“, který chce čas a trpělivost. Jediné, co lze pro vlasy v té době udělat, je omezit barvení, používání stylingových přípravků, tepelných nástrojů a naopak se zaměřit na preventivní péči proti padání. S hormonálními změnami však nikdo nic nezmůže.

Údajně není vhodné vlasy v těhotenství barvit. Navíc barva v tomto období často chytá jinak.

POLOPRAVDA

V případě, že se žena bez barvy neobejde, je lepší s ní začít až od druhého trimestru a vyhýbat se amoniaku. Melíry jsou ale bezpečné, nedochází při nich ke styku s pokožkou. Po porodu se občas stává, že – opět vlivem rozkolísané hladiny hormonů – nemusí barvy chytat stejně jako dřív, je to však poměrně individuální.

Barvení vlasů není ideální ani během kojení.

MÝTUS

Faktem je, že při barvení dochází ke kontaktu barvicí směsi s vlasovou pokožkou, jinak ale toto tvrzení nemá žádné hlubší opodstatnění.

S příchodem miminka by se žena měla ostříhat nakrátko, aby jí vlasy zase zhoustly.

MÝTUS

Zkrácení prořídlých vlasů není v principu špatný krok – účes díky tomu vypadá plnější. Akorát, že padání není věcí vlasového vlákna, ale pokožky hlavy, takže radikální zkrácení v podstatě nic nevyřeší. Navíc, krátké vlasy jsou na úpravu a údržbu podstatně náročnější. Nejlepší střih, který vypadá stále dobře, je delší mikádo (cca k ramenům). Dá se různě tvarovat, splétat, stáhnout do culíku nebo nechat jen tak uschnout, a i když poporoste, ničemu to nevadí.

Ustřižení ofiny je dobrý způsob, jak působit stále upraveně.

MÝTUS

Pokud není žena na ofinu zvyklá a nemá s ní předchozí zkušenost, vyplatí se její zkracování odložit. Tento detail sice dokáže odvést pozornost od zbytku vlasů, které nemusí být v nejlepší kondici, ale zároveň vyžaduje každodenní úpravu a taky pravidelné zastřihávání (přibližně jednou za 3–4 týdny).

Po porodu je nejpraktičtější přejít na melír.

POLOPRAVDA

Záleží samozřejmě na odstínu vlasů, ale melír má jednoznačnou výhodu v tom, že obvykle nevyžaduje častější návštěvy u kadeřníka než jednou za čtvrt roku. „Tónování“ vlasů přelivem je zase skvělé v tom, že neodrůstá, ale postupně se vymývá. Pokud má ovšem žena šediny, na ty stačit nebude. Klasická barva zase vše překryje, ale odrosty je třeba oživovat alespoň co šest týdnů… Rozhodují tedy priority a sympatie k té které variantě a také časové možnosti. Mnoho žen si však cestu ke kadeřníkovi rádo najde už jenom proto, aby si užily hodinku až dvě jen pro sebe.

Čtěte dál