PMS. Proč si místo dehonestace zaslouží více zájmu (od žen i mužů)

„Jsi nepříjemná. Máš krámy?“ Tuhle větu jsem už párkrát slyšela a vsadím se, že vy taky. A taky jsem už párkrát sama použila větu: „Promiň, tohle nejsem já, mám PMS,“ kterou jsem ospravedlňovala svoje chování, které si zasluhovalo omluvu... a vsadím se, že vy taky. A tak polovina lidí v reprodukčním věku menstruuje, druhá polovina to trpí, a všichni se spolu točíme v kruhu, ve kterém obě strany akceptovaly, že PMS s menses jsou příčinami všeho zla. A neřešíme, že tenhle přístup nepomáhá ani jednomu táboru.

Foto:.Shutterstock

Anglofonní svět pro to už název má, my zatím ne. Takzvaný period shaming, tedy dehonestace menstruace nebo menstruujících. Je založená na tezi, že z žen se před menstruací stávají emocionální monstra... což je částečně pravda. Přesto to našim mužům nedává svolení každou naši nenaladěnost přičítat našemu cyklu. A naopak ženám to nedává svolení chovat se jako jezinky, i když právě v této fázi měsíce k tomu mají tendence, a pak to celé svalovat na svůj cyklus.

Ještě odbočím k těm mužům, se kterými nás nepojí intimní, ale třeba jen pracovní vztah. Těm to nedává svolení absolutně k ničemu. Vzpomínám si, jak jsem se jednou nechtěla zapojit do – pro mě hloupé – zábavy a kolega mi svým naléháním lezl na nervy. Ano, podle něj jsem měla menstruaci.

Menstruaci jsem sice neměla, zato jsem pak ještě dlouhou dobu měla pocit, že ženy jsou definovány jen na základě jejich hormonálních výkyvů a že na emoce, které spouští jiné podněty, nemáme právo. 

Muži vs. ženy, lineárnost vs. cykličnost

Zatímco muži jsou založení na lineárnosti, a tak si víceméně v neměnném stavu komfortně proplouvají svou životní diskotékou, ženy jsou cyklické a fungují ve čtyřech fázích. Zatímco v prvních dvou fázích je hladina hormonů vyrovnaná, v té třetí, ovulační, se začínají shromažďovat estrogen a progesteron. A právě tyto dva hormony významně ovlivňují menstruační cyklus i centrální nervovou soustavu.

PMS pravděpodobně nastává při jejich nerovnováze, tedy především u žen, které neberou hormonální antikoncepci. Premenstruační syndrom se projevuje podle toho, jaký hormon převažuje. Jde-li o estrogen, ženy bývají spíše nervózní, podrážděné či úzkostné. Převažuje-li progesteron bývají ženy více unavené a depresivní.

PMS z nás dělá chudinky i zrůdy. Pořád se neví, proč

Přesný mechanismus, kvůli kterému se u některých žen objevuje premenstruační syndrom, dosud nebyl zcela objasněn. Některým ženám na pár dní zabrání v normálním fungování. Řešení? Tlumící léky nebo hormony. Každý měsíc. A do toho ta zkratkovitá generalizace „ženských dnů“, za kterou se my schováváme a muži jí používají jako munici.

Žijeme v mužském, lineárním světě, ve kterém není prostor pro ženské vnímání a prožívání měsíce. Do kancelářských šuplíků cpeme tampony, analgetika a čokolády, místo toho, abychom se každý měsíc od toho stolu zvedly a vzaly si tři dny pauzu, kterou zvládneme v našich energických dnech napracovat klidně i dvakrát. Na přijetí cyklického provozu není naše společnost připravená. To s sebou stále nese diskuse, zda jsou ženy schopné zastávat manažerské a vedoucí pozice stejně kvalitně jako muži. Jsou. Jen ne tím lineárním způsobem, který nastavil svět s muži v čele.

Premenstruační syndrom a samotná menstruace jsou stále hrozný zmatek. Muži nerozumí tomu, proč mají jeden den doma fajn holku nebo ženu, ze které se najednou stane nestvůra, která se s nimi nejprve pohádá kvůli tomu, že jí špatně nahřál termofor a pak se rozbrečí u reklamy na bujón. Ženy nerozumí svým změnám nálad, agresivitě ani depresím. A tak obě strany tyhle temné dny smetou ze stolu některou z již uvedených otřepaných frází.

Kolegové, menstruuju

Pojďme o tom více mluvit, ženy s ženami, ženy s muži, muži s muži. Zajímejme se více o to, co se v ženách, kterým příroda nadělila dar v sobě nosit nové životy, během těchto dní děje. Pokud lépe pochopíme samy sebe, lépe nás pochopí i naši partneři. Jednou bych si hrozně přála diskusi, která by otevírala téma našich rozdílných biologických motorů a hledala způsob, jak přenastavit společnost, aby akceptovala i ten ženský.  

Na takové zásadní změny asi ještě nejsme tam, kde bychom měli jako společnost být. Tak jsem tento měsíc začala jen u sebe a něčím menším. Koupila si menstruační kalhotky a měla z nich takovou radost, že z nich měl radost i partner. Taky jsem si na meeting v práci vzala palačinky se šlehačkou a svým kolegům oznámila, že menstruuju. Pokud budou chtít, můžou si pak spočítat, jak na tom jsem, kdyby někdy náhodou chtěli jakékoli mé rozčarování vysvětlit tou klasickou zkratkou. Tou zkratkou, která nás už dál nesmí definovat. Pojďme vymýtit period shaming dřív, než dostane český název.

Život a ženství pohledem novinářky Lucie Hrdličkové. V pravidelných sloupcích najdete jak úvahy, tak reflexi současného dění. A třeba tam někde najdete i samu sebe.

Čtěte dál