Píšu ti dopis...

"Lidé často posílají dopisy, když nemají odvahu říci něco z očí do očí, třeba že někoho milují, nebo už nemilují..."

Foto: Hana Knížová

Co si lidé spíš napíší, než řeknou, proč lze psát i někomu, kdo tu už není, a jak vznikala nová deska Dopisy, vyprávěla Harper's Bazaaru zpěvačka Lenka Nová.

Má sametový hlas, a to nejen když zpívá. Kromě obrovského pěveckého talentu je ale řekla bych její největší výhodou naprostá přirozenost a poctivost. Je vtipné, že působí lehce introvertně, přitom byla dvanáct let zásadním hlasem kapely Laura a její tygři, která na pódiích legendárně řádila. Mnoha zpěvačkám se nestává, že by jim jejich repertoár nestárl, je to štěstí pro obě strany, publikum i Lenku, kteří se vzájemně doprovázejí už nejméně osm let od chvíle, co se Lenka vydala na sólovou dráhu. Rozumím posluchačům, proč se na její koncerty vracejí, z Lenčina hlasu i bytosti na jevišti vychází extrémně pozitivní energie. 

Je jednou z dvorních zpěvaček Michala Horáčka, s nímž natočila alba Ohrožený druh, Český kalendář a roku 2016 i Čtyřicítku, desku, na které se podílela i jako autorka hudby. Když mi před devíti měsíci na jednom z našich přátelských setkání líčila svůj nápad zhudebnit dopisy skutečných lidí, říkala jsem si, kdo asi bude ochoten se takhle intimně otevřít a vydat svoji korespondenci. Ovšem Lenčini fanoušci k tomu přistoupili jako ke svého druhu terapii a zasáhlo to i Lenku. A voilà, 21. března vychází album Dopisy. Lenka působí v kavárně také decentně, až zdrženlivě, než se do ticha nahlas rozesměje a šokuje okolí svým zářivým úsměvem.

Foto: Hana Knížová

Jak tě ty dopisy napadly?

Jednou jsem v rádiu zaslechla, jak nějaký muž věnuje své přítelkyni písničku, kterou by se rád omluvil. Říkala jsem si, jak je zajímavé, že se ten muž nebyl schopen doma své ženě omluvit, ale zavolal do rádia a udělal to veřejně písničkou. Líbila se mi ta důležitá i intimní role písničky, která supluje onu omluvu. Takhle jsem došla k dopisům. Lidé si je posílají, když nemají odvahu říci něco z očí do očí, třeba že někoho milují, nebo už nemilují, že jsou zklamaní, že je něco trápí. Tak mě napadla sbírka dopisů. V lidech vyvolávají dopisy silné emoce i v dnešní době, protože i e-maily jsou dopisy. Jen se s nimi nenosíš na poštu, ale pošleš je jedním kliknutím, což může být i trochu zrádné, protože nevyužiješ ten čas pro rozvahu, jestli to opravdu poslat, jako u papírového dopisu.

Takže příběhy v tvých písní jsou ze skutečných dopisů?

Ano, stála jsem o autenticitu, nechtěla jsem s textaři fabulovat příběhy lidí. Oslovila jsem fanoušky na koncertech a přes sociální sítě, aby prohlédli své šuplíky a poslali mi dopisy, které buď psali nebo dostali a mají je schované, protože jsou pro ně v životě zásadní. Přišlo mi jich asi sto. Navíc na základě té výzvy začali lidé dopisy psát, například jedna paní napsala své mamince a poslala to i mně. Kdyby mi něco takového poslala moje dcera, tak jsem nežila nadarmo.

Nepíší se ale dopisy spíš těžšího ražení?

Většina dopisů byla hodně smutná a depresivní. Souvisí to s dnešní dobou. Před internetem a telefony si lidé psali každodenní věci, jaké je počasí, kde jsou na prázdninách, pozdravy. Ale dnes člověk usedne k dopisu především, když potřebuje řešit něco těžkého nebo se z něčeho vypovídat. Takže abychom se po třetí písni všichni nezhroutili, naředili jsme písně i veselejšími tématy. Lidé, kteří mi dopisy posílali, se na mě ovšem také často obraceli. Chtěli vědět, co si o jejich situaci myslím, takže jsem se ocitla v životě desítek lidí, které jsem nikdy neviděla. Často se v dopisech řešily vážné nemoci a odchody někoho blízkého. Například jsem dostala dopis od pána, který mi poslal milostný dopis, jenž napsal svojí ženě. V dopise ji opěvuje a  děkuje jí za všechno, a až na konci vyšlo najevo, že jeho žena zemřela.

Co s Lenkou čtení cizích dopisů udělalo, který byl pro ni v životě zásadní či co by ona sama napsala do dopisu, aby to nemusela říci tváří v tvář? To a mnohem více v březnovém Harper´s Bazaar, který je právě v prodeji. 

Čtěte dál