Op-Ed: Přehodnocení módního průmyslu

Už dlouho před úderem pandemie mnoho lidí zastávalo postoj, že je módní sféra nestabilní a „neudržitelná”. Značky se dostaly do smyčky, která se v dlouhodobé perspektivě mohla stát spíše oprátkou nejen pro designery, ale i pro celou branži. Perfektní načasování pro změnu.

Dne 12. května skupina návrhářů a zástupců luxusních obchodů v čele s Driesem Van Notenem zveřejnila otevřený dopis, ve kterém požadovala zásadní změny v módním průmyslu. Podle nich musí dojít k přehodnocení harmonogramu nákupních sezon, vynaložení většího úsilí k dosažení udržitelnosti (snížení produkce i plýtvání látkami, zredukování cestování a zlepšení logistiky), většímu využití digitálních technologií i úpravu aktuálního kalendáře módních přehlídek s možností jeho změn a přizpůsobení situaci do budoucna. Nejen, že se tak vyjde vstříc přání zákazníků, kteří chtějí nakupovat letní zboží v létě a ne uprostřed zimy, ale ulehčí se tím i návrhářům a v neposlední řadě i planetě. 

Foto: archiv Instagram @driesvannoten

"Móda se stala příliš povrchní a mnozí k ní ztrácejí respekt," uvedl Van Noten v nedávném interview, v němž vysvětloval důvody, které ho k tomuto kroku vedly. Podle něj za to může primárně zrychlující se tempo produkce, rychlý přesun nových kolekcí do slev a s tím spojené problémy s dodávkami materiálů, kvůli kterým část z nich končí „v koši”.

Belgický návrhář však nezachází do extrémů a stále trvá na důležitosti zachování jednotlivých sezon i oddělených kolekcí pro muže a ženy. Taktéž přehlídky v rámci týdnů módy jsou podle něj klíčové - díky nim vize návrhářů ožívají za pomoci hudby, modelek, účesů a scénografie. „Je to magie, kterou můžeme sdílet se čtyřmi stovkami lidí,” říká návrhář.

I podle Rodriga Bazana, šéfa značky Thom Browne, je fyzický kontakt s kolekcí důležitý: „Týdny módy jsou užitečným nástrojem, protože se na jednom místě shromažďují nákupčí, zástupci médií a další. Během našich Zoom konferencí nákupčí vysvětlili, že v digitálním formátu mohou nakupovat jen malé množství věcí, ale aby mohli utratit sezonní rozpočet, musí produkt vidět naživo.”

Foto: archiv Instagram @thombrowneny

Lepší něco než nic?

Van Notenovo volání po komplexní reformě módního byznysu nemusí sdílet všechny značky, nicméně nejméně na jednom aspektu se, zdá se, shodne celá branže. K otázce udržitelnosti se totiž hlásí drtivá většina luxusního segmentu a některé velké značky již začínají přijímat i konkrétní kroky.

Například během loňského týdne módy v New Yorku předvedla návrhářka Gabriela Hearst první uhlíkově-neutrální show (přehlídku, nikoliv kolekci). V patách jí byla společnost Kering, pod kterou patří značky Saint Laurent, Gucci, Balenciaga či Bottega Veneta. Ty se zavázaly k výraznému snížení emisí a snaze dosáhnout v blízké budoucnosti uhlíkové neutrality. Jak to plánují provést?

Foto: archiv Instagram @gabrielahearst

V praxi se jedná o výpočet celkových emisí vypuštěných do atmosféry, který se měří jednoduchým vzorcem v rámci ClimateCare - tím se vyčíslí škoda, která má být následně „neutralizována”. Kompenzace nejčastěji znamená finanční příspěvek na výsadu stromů v Peru, Keni, Indonésii a Kambodži. Byť je toto řešení podle mnohých specialistů spíše jen záplatou než dlouhodobým řešením, jiné konstruktivní východisko prozatím neexistuje. „Nejlepším řešením pro dosažení nulových emisí by bylo zavřít společnost, ale pak by 18 000 lidí přišlo o práci. Musíme mít na paměti i tento efekt, pokud mluvíme o životním prostředí,” řekl CEO Gucci Marco Bizzarri. „Nejsme dokonalí, nejde nám ani o to být nejlepší, ale jen ukázat, že to alespoň tímto způsobem jde. Čekání na dokonalé výpočty dopadů na životní prostředí nebo perfektní metodiky je jen výmluvou pro to, nedělat nic,” dodal.

Foto: archiv Instagram @aboutalessandromic

Vše je v materiálu

Jiní soustředí svou pozornost na materiály. Nedávno mezi kritiky zabodovala v rámci newyorského fashion weeku značka Collina Strada, jejíž ředitelka a hlavní návrhářka Hillary Taymour paradoxně odmítá nazývat svojí značku „udržitelnou”. Její oblečení se nicméně vyrábí lokálně a materiály jsou z velké části recyklované či upcyklované. Chytají se ale i velká jména. Společnost Nike vytvořila kolekci „Move to Zero” s modely ze 100% recyklovaného polyesteru nebo 60 % recyklovaných a/nebo organických materiálů.

O něco napřed je v otázce udržitelnosti konkurenční Adidas. Po teniskách vyrobených z 96 % z plastu vytaženého z oceánů přišla v roce 2016 společnost s projektem Futurecraft.Loop. Před rokem Adidas vyrobil 200 párů tenisek a pojmenoval je GEN 1. Následně je poskytnul muzikantům, sportovcům, mediálním partnerům a umělcům, kteří je měli testovat a následně vrátit s feedbackem. Poté vrácení byly boty recyklovány a použity na výrobu nového páru - GEN 2, jenž putoval do rukou stejné skupině lidí. Jednalo se tak o 100% recyklovatelné tenisky vytvořené ze 100% recyklovaného materiálu. Na jaře příštího roku slibuje vypustit "tenisky s nekonečnou životností" do světa i mezi běžné zákazníky. Jedná se o koncept, který do určité míry využívá i značka Baťa, a to v rámci své franšízy v Malawi s párem bot SOFIA. V globálním měřítku se však o takový krok zatím nikdo nepokusil.

Udržitelnost už tedy není jenom „the new black”, ale stává se novým standardem pro všechny značky, které se budou chtít na světovém trhu uplatnit, nebo udržet. Aktuální situace dává příležitost symbolickému restartu, po kterém mnozí tak dlouho toužili. Nikdy nebyla pro změnu lepší doba než teď.

Foto: archiv Instagram @adidas

Čtěte dál