Olga Bureš Vrbíková: Kampaň #malýnákupvelkápomoc mi ukázala, že má moje práce smysl

Během pandemie a krize, v které se celý svět najednou ocitl, ovládla sociální sítě výzva #malýnákupvelkápomoc. Její myšlenka, že přišel nejvyšší čas podpořit především lokální značky, pomohla mnoha malým českým výrobcům a obchodníkům překonat těžké časy. Harper's Bazaar vyzpovídal Olgu Bureš Vrbíkovou, zakladatelku PR agentury Artspeak, která za kampaní stojí.

Foto: archiv Instagram @artspeak             

Olga Bureš Vrbíková je zakladatelka a ředitelka PR agentury Artspeak, která má na svém kontě mimo jiné spolupráci s návrhářskými značkami jako Laformela, Zuzana Kubíčková, Imreczeova, šperky Antipearle, udržitelným butikem NILA nebo niche parfumerií Vavavoom. Její výzva #malýnákupvelkápomoc na podporu lokálních podniků v době krize získala celorepublikovou pozornost a přispěla k zájmu Čechů a Slováků o lokální trh.

Kampaň byla v době karantény vidět téměř všude. Jaký to byl pocit?

Z toho jsem upřímně měla obrovskou radost. Sami se nám začali ozývat novináři a chtěli podnikům také pomoci. Když jsme pak viděli statistiky, že to značkám skutečně pomohlo i finančně, byl to pro mě jeden z těch okamžiků, kdy jsem si řekla, že má moje práce smysl.

Jaký dopad měla kampaň #malýnákupvelkápomoc? 

Do průzkumu se z 200 dotazovaných a registrovaných firem zapojilo 50 společností. Podle našich výsledků kampaň pomohla 71,5 % z nich. Firmy, kterým podle stejného průzkumu v prvních dvou týdnech karantény klesly příjmy na 20 % až téměř nulu, potvrdily, že v následujících dvou týdnech a době největší viditelnosti naší kampaně jim vzrostly tržby zhruba o pětinu. 

Končila vaše iniciativa s ukončením karantény, nebo v kampani pokračujete a plánujete tak činit i nadále? 

Pokračujeme dál. Pro malé firmy jsme při příležitosti znovuotevření prodejen ve spolupráci s Polagraphem a designérkou Karolínou Strykovou vytvořili také dva ilustrované instagramové filtry, aby mohli nejen oni sami, ale i jejich zákazníci pomoci s promo jejich produktů. Na Facebookové stránce Malý nákup, velká pomoc se věnujeme také poradenství pro malé firmy s odborníky na advokacii, účetnictví nebo PPC reklamy. 

Cílem iniciativy do budoucna je dlouhodobě připomínat společnosti, aby se zamýšlela nad tím, koho svým nákupem podpoří a nakupovala s rozvahou. Poradenství se budeme věnovat i nadále, ale zároveň budeme doufat, že další karanténa ani další kampaně již nebudou potřeba. 

Jaké byly vaše začátky?

PR jsem se věnovala hned po škole. Moje první stáž byla v agentuře, která pořádala akce s Pražským hradem, takže si asi umíte představit tu nervozitu, kdy jako studentka píšete tiskovou zprávu pro akce takového významu a děláte podporu tiskovému oddělení Pražského hradu! Byl to křest ohněm. Měla jsem ale skvělou nadřízenou, která mi věřila a díky tomu, že mě v podstatě rovnou hodila do vody, jsem se musela rychle orientovat a za pochodu se pokorně učila vše, co bylo potřeba. Myslím, že mi to dalo disciplínu, profesionální přístup a pracovní morálku.

Co si může člověk pod prací v PR reálně představit?

To velice záleží na potřebách klienta, a ty bývají různé. Může se jednat o nějakou krátkou, jednorázovou spolupráci, třeba představení produktu – od focení kampaně  po přípravu textů a PR servis. Někdy organizujeme akce různých velikostí, které plánujeme od A do Z. Jindy přijde klient s tím, že potřebuje „vybudovat” brand či marketingový manuál.

Jak dlouho taková spolupráce může trvat?

Ty dlouhodobé můžou být klidně i na celý život. S někým pracujeme úplně od začátku – od našeho společného vzniku před šesti lety. Dělá mi obrovskou radost, když vidím, jak společně s našimi klienty rosteme a rozvíjíme se. Třeba s Laformelou pracujeme již několik let a je fantastické vidět, jak rychle se dokázali prosadit doma i v zahraničí. Mám velkou výhodu v tom, že si mohu své klienty i sama vybírat a často jsou to skvělé podniky nebo jedinci, jejichž filozofie a přístup k tvorbě je mi blízký. Opravdu v ně věřím a chci, aby se jim dařilo.

Foto: archiv Instagram @artspeak

Vaše zkušenosti zahrnují také praxi ze zahraničí. Jak se liší přístup k PR zde a například v Londýně?

Tam to funguje stále na tom „starém principu”, kde se osobně scházíte s novináři, pořádají se eventy a doslova se se všemi znáte osobně. V Americe to tak třeba dávno není. Občas je paradoxní, že PR neboli „Public Relations” jsou vztahy s veřejností, ale vy se, přesto že komunikujete, ani s nikým nemusíte vidět osobně. Za hranicemi se k tomu však přidává velmi profesionální přístup, který mi tady občas schází – musíte umět s klienty mluvit, mít přehled o tom, co se děje a samo sebou umět pracovat i pod tlakem. Je to však něco, co se asi dokážete časem naučit. Pokud ovšem chcete a baví vás to.

Co máte na své práci nejraději?

Já se přiznám, že se cítím jako ryba ve vodě. Baví mě úplně vše. Od schůzek s klienty, vytváření prezentací a konzultací vizuálů, pořádání akcí, po psaní tiskových zpráv. Rozhodně ale neříkám, že je ta práce jednoduchá. Občas klient nesouhlasí s vaším viděním nebo chce něco trochu jiného- to se stává často! Ve chvíli, když však něco děláte dlouho, dokážete odhadnout, co bude zkrátka fungovat a co ne.

V Artspeaku máte vedle sebe, kromě týmu, také vašeho manžela, takže je to skoro rodinné prostředí.

Ano, je to až k nevíře, ale skvěle se s manželem doplňujeme. On je umělec, já jsem ten praktik. On dělá fantastické fotografie a má skvělé vizuální cítění, já jsem na druhou stranu lepší v rámci psaného slova, komunikace a marketingu. Měla jsem štěstí i v rámci celého našeho týmu – pracují u nás i mladé holčiny, které byť stále studují vysokou školu, jsou moc šikovné a práce je baví. Chci jim pomoci získat co nejvíce znalostí a zkušeností, které jim pomohou stát se opravdovými profesionály v oboru.

Co je pro člověka, který se rozhodne pro tuto profesní dráhu, důležité umět?

Podle mě musí být perfekcionista a mít dokonalé organizační schopnosti. Nejen co se týče akcí, ale i vlastního času. Každý den je o deadlinech a je nutné zvládat větší množství různorodé práce najednou. Umět si zkrátka předem dobře rozvrhnout čas. Je však potřeba rozumět žurnalistice a umět ovládat psané slovo. Tato práce zahrnuje také nekonečnou práci s informacemi a daty. Všemu se ale člověk dokáže naučit, je to otázka praxe... A také dobrého vedení.

Jaké máte plány do budoucna? 

Ráda bych se věnovala rozvoji našich silných stránek, týmu a portfolia Artspeaku. Více upevňujeme vztahy i s našimi spolupracovníky a médii v zahraničí – Londýně, LA nebo třeba i v Maďarsku

Čtěte dál