Je možné imunitu „nakopnout“ a mohou extrémy ve stravování naše tělo posílit?
Něco pro zdraví se teď snaží dělat každý z nás, posilovat imunitu, takzvaně se dopovat vitamíny, cvičit nebo alespoň chodit na procházky. Asi nikdy nebyl důraz na zdraví ve veřejném prostoru tak velký, jako dnes. Po době extrémního stresu se na nás vrhla jedna z pravděpodobně největších pandemií našich životů. Co tedy můžeme v tomto náročném období pro sebe a své tělo udělat? Co má smysl a co je jen hezky znějící marketingové zaklínadlo?
Foto: Karolína Holubová
Zeptali jsme se odbornice na slovo vzaté. Karolína Fourová se celý svůj profesní život zabývá jídlem, především pak jeho kvalitou a právě vydala kuchařku s příhodným názvem Nejez blbě, ve které najdete vše, co jste o jídle chtěli vědět, a ještě mnohem víc. Vystudovaná inženýrka chemie potravin a výživy nám prozradila, co jíst, abychom posílili imunitu, čemu se vyhnout a proč se raději nesnažit dodržovat žádné extrémní jídelní plány.
Stav imunity ovlivňuje mnoho faktorů. Spolu s jídlem to je i fyzické zdraví, psychická pohoda, minimum stresu, ale i dostatek odpočinku a celkový životní styl. Pokud bude člověk každý den jíst kvašenou zeleninu nebo podpoří imunitu doplňkem stravy, je to fajn, ale rozhodně to nenahradí vše výše zmíněné. Považuji to za marketingový tah, který rozhodně neublíží, ale ani vás nespasí, pokud budete jíst nezdravě, kouřit, držet nesmyslné diety, stresovat se v práci a ve volném čase ležet na gauči s balíčkem bonbonů.
V dnešní době líbivých sloganů se krátkodobý účinek jídla přeceňuje. Doplňky stravy a jídlo nejsou lék. Způsob stravování může pozitivně ovlivnit zdravotní stav spíše v dlouhodobém měřítku. Jedno balení vitamínu C nebo jedna mrkev zas takový efekt nemá.
Nedá se říct, že existuje potravina, kterou když sníte, tak se vám ihned sníží imunita. Takhle to nefunguje. I tady platí, že imunita je závislá na mnoha faktorech, nejen na tom, co jíme. Pokud člověk ignoruje zásady zdravého životního stylu, imunitu bude mít nižší i v případě, že bude jíst úplně stejně jako někdo, kdo naopak dbá na zdravý životní styl celkově. Například kuřáci mají snížené vstřebávání vitaminu C, proto by ho ve stravě měli mít více.
Pokud si primárně vybíráte zdravé potraviny, vaříte ze základních surovin a vybíráte si převážně zdravé úpravy jídla (dušení, vaření, pečení s menším množstvím tuku), váš jídelníček je pestrý a vyvážený a máte dostatek pohybu, můžete si bez obav sem tam něco méně zdravého dopřát, stejně tak si můžete dát dort ke kávě nebo čaji. A říkejte tomu, jakým pravidlem chcete.
Jedním z faktorů, které jsou pro dobrou imunitu důležité je minimum stresu, nejen psychického, ale i fyzického. Řada lidí se žene do extrémních diet („keto“ diety, whole30, detoxikace, očisty ovocnými šťávami apod.) s vidinou posílení svého zdraví. V tomto případě mohou naopak jít nižší imunitě neúmyslně naproti. Všechny extrémní diety a výživové směry mohou organismus stresovat a vynechávání celých skupin potravin může vést k nedostatku základních živin, energie, vitaminů nebo některých minerálních látek.
Foto: archiv Instagramu @karolinafour
Ano, přátelské bakterie mohou mít příznivý vliv na podporu imunity. Proto je dobré, aby se fermentované potraviny objevovaly v jídelníčku ideálně každý den. Nemusí to být jen bircher muesli, může to být kvašená zelenina, kimchi, tempeh, miso, jogurty, kefír a další zakysané mléčné výrobky.
Myslím, že zdravý člověk, který jí pestře a žádnou skupinu potravin zbůhdarma nevynechává, nepotřebuje přijímat vitaminy z doplňků stravy. Jediným, který by mohl být pro naší populaci zajímavý, je vitamin D. Ten se v létě tvoří díky slunečnímu záření v kůži v dostatečném množství, v období podzimu, zimy a předjaří ale sluníčko vykoukne zřídkakdy. Přijímat ho musíme z potravin, z mléčných výrobků nebo ryb. Pokud bychom chtěli suplementovat nějaký vitamin, pak by to mohl být tento.
Jednu oblíbenou mám - jezte ovoce a zeleninu z celého barevného spektra duhy. Každá barva skrývá různé přírodní bioaktivní látky, stejně tak každý plod má trochu odlišné složení.
Tato otázka by mohla zažehnout zajímavou diskuzi na téma, které je stále předmětem studií. Tím je vliv střevní mikroflóry na psychiku a naopak. Psychické rozpoložení může mít vliv na kvalitu trávení, co je ale z mého pohledu zásadní, je sekundární vliv psychické pohody na to, jak a co jíme. Může mít výrazný vliv na výběr potravin a pokrmů, velikost porcí a četnost jídla. S tím pak samozřejmě nepřímo souvisí i příjem konkrétních živin.
Výrazy „nikdy“ a „vždy“ souvisí z mého pohledu se stravovacím extrémismem. Ten je zákazů, příkazů a pravidel plný. S tím příliš nesouzním. Zastávám názor, že žádné potravině, pokud není zkažená nebo jinak zdravotně závadná, se nemusíte vyloženě obloukem vyhýbat. Pouze přemýšlejte o tom, jestli se ve vašem jídelníčku neobjevuje příliš často. Například kokosový olej je pro své složení mastných kyselin jedním z nejméně vhodných rostlinných tuků. To ovšem neznamená, že pokud si jednou za čas dáte čokoládovou pralinku (v jejichž náplni zajišťuje kokosový olej onu „chladivou“ chuť), že jste udělali něco špatného, co už se nesmí opakovat.
Foto: Karolína Holubová