O ženách, které konají dobro, díl 1: Kateřina Mlynářová

Čeho si na své práci nejvíce ceníte?

Především toho, že mi má práce umožňuje věnovat se tomu, co mne zrovna zajímá. Při tom navíc komunikuji se spoustou inspirativních a motivovaných lidí z celého Česka. Přestože mám aktivit poměrně hodně a někdy je to náročné zkombinovat, moje práce mi dává smysl, a to je pro mě k nezaplacení. Už si nedokážu představit dělat nějakou práci, kde bych svůj čas „směňovala“ jen za finanční odměnu. Potřebuji se věnovat něčemu, co považuji za podstatné a co mě baví a může rozvíjet zároveň.

Jak jste se k práci v neziskových organizacích dostala? 

Úplný začátek byl ještě na studiích, byť jsem studovala zcela jiný obor, management sportu. Už v té době jsem měla jasno, že se v práci chci věnovat tomu, co mě zajímá v životě obecně, tedy i ve volném čase. V rámci programu Erasmus jsem se během pobytu v Belgii dostala k iniciativám, které využívají sport jako nástroj k řešení sociálních problémů na různých místech světa. Tam mi to došlo: Tohle chci dělat! Zjistila jsem, že se sociální témata dají efektivně propojit se sportem, který mě baví odjakživa, a to bylo v tu chvíli ono. Po návratu do Česka jsem pak začala hledat podobné organizace u nás. Ač je v Česku tahle oblast poměrně neprobádaná, jeden takový projekt jsem našla a začala v něm působit. To byl můj první kontakt s neziskem. 

Jaká konkrétní témata vás baví v současné době? 

Teď mi je blízká občanská angažovanost a péče o demokracii, i proto jsem aktivní ve spolku Díky, že můžem. V projektu Příběhy našich sousedů mě zase baví vzdělávání dětí a mladých lidí a výchova k občanským hodnotám. A v současné době mě zajímá také péče o komunitu a podpora filantropie. Každá z prací mi přitom přináší něco jedinečného. V Díky, že můžem je parta neuvěřitelně šikovných mladých lidí, kteří mají neutuchající vize a opravdu dobře našlápnuto. V Post Bellum mě zase nabíjí mezigenerační propojování dětí s pamětníky i spolupráce s učiteli, kteří berou svou roli opravdu poctivě. Jsou ochotni dělat spoustu práce navíc jenom proto, aby předali svým žákům to nejlepší a ukázali jim nové obzory. A díky Nadaci Via poznávám angažované nadšence všeho typu i z těch nejzapadlejších koutů naší země. U toho si vždycky uvědomím, že to s námi jako společností není tak špatně. A také nahlédnu pod pokličku fungování renomované nadace.

Dokážete vystopovat nějaký začátek, kdy vás tahle témata začala zajímat? 

To asi nedokážu říct, společnost jako taková a její vývoj mě zajímá už od mala. A vždycky jsem asi měla tendenci zastávat se slabších. Své udělalo i to, že jsem se narodila těsně po revoluci mladým rodičům, kteří přerod k demokracii dost prožívali. Díky tomu jsem si možná uvědomila, jak je v současné době cenné, že máme možnost dění okolo sebe ovlivňovat. 

Čeho si nejvíce ceníte na práci v neziskovém sektoru?

Zmíněné neziskovky mi dávají možnost věnovat se tomu, čemu opravdu chci, a přitom mám dostatek volnosti, kterou potřebuju. Často vidím i okamžitý dopad své práce, což je takový hnací motor. Ta zpětná vazba od lidí je obrovská. Jen během podzimu jsem ve spojitosti s mou prací třikrát brečela dojetím. Ta radost dalších lidí, jejich příběhy a nasazení mě úplně ohromily. Obecně je podle mě v neziskových organizací cenné to, že se člověk opravdu cítí být součástí všeho dění, většina věcí se diskutuje a přímo utváří v rámci celé organizace, ne jen na poli vrcholového managementu. Bonusem je to, že je obklopen samými sympatickými, podobně naladěnými lidmi.

Je práce pro neziskovou organizaci pro každého? 

Vlastně asi ano, protože možností, do čeho a jak se zapojit, je nespočet. Každý si může vybrat, co ho zajímá, jestli je to ekologie, vzdělávání, sport, péče o druhé či o zvířata, novinařina, věda... Může se zapojit jako dobrovolník na nějaké akci, nabídnout svou odbornost vybrané organizaci na konkrétní projekt anebo úplně změnit kariéru. A věřím tomu, že taková aktivita má sílu vytáhnout člověka z dlouhodobé letargie nebo stereotypu. Vlastně bych to každému doporučovala, jakákoliv pomoc druhým či zapojení se do veřejného života s dalšími nadšenými lidmi vás povznese a vlije energii do žil. V současné době potřebuje nový impuls mnoho z nás, tak je teď myslím ideální doba to zkusit. Navíc tak zjistíte, že opravdu můžete pomoct něco změnit k lepšímu, někoho inspirovat nebo po sobě zkrátka zanechat stopu, za kterou se rádi zpětně otočíte.