O vanilce z Madagaskaru a uhlíkové stopě

Millie Kendall, šéfka British Beauty Council, ví o kosmetice všechno. Včetně toho, jak může změnit svět k lepšímu.

Foto: archiv Millie Kendall

Millie Kendall patří ve Velké Británii k nejuznávanějším odborníkům v oblasti kosmetiky. Ve Velké Británii neexistuje značka, kterou by neznala, a vizážista, s kterým by se nepřátelila. Na britský trh uvedla značky Shu Uemura nebo Aveda, pak si společně s uznávanou vizážistkou Ruby Hammer založila vlastní brand s názvem Ruby & Millie, následně beauty e-shop Beauty Mart a nakonec se stala šéfkou British Beauty Council (BBC), organizace, která má za cíl rozvíjet britské kosmetické odvětví. V mezidobí ještě stačila přivést na svět dvě dcery a získat od britské královny řád MBE za zásluhy. Soudě podle jejího neformálního, ale rázného vystupování k ní posouvání věcí kupředu a začínání nových projektů patří. Do Prahy přijela na konferenci Sustainability is Great, během níž se na britské ambasádě představilo několik udržitelných značek. „Udržitelnost je v kosmetice nyní tématem číslo jedna, musíme si ale dát pozor na to, aby se z ní nestal jen prázdný slogan,“ říká.

Podle statistiky BBC utratili zákazníci jen ve Velké Británii za předloňský rok za kosmetiku téměř 30 miliard liber. Co o nás taková obrovská spotřeba zkrášlovacích produktů a služeb vypovídá?

Že i v dnešní době plné technologií stále vyhledáváme lidský dotek a interakci. Máme rádi, když se někdo dotýká naší tváře na kosmetickém ošetření, našich vlasů u kadeřníka nebo našeho těla na masáži. Navíc já věřím, že je základním lidským právem mít možnost umýt se a být čistý. Nejde jen o nějakou naši marnotratnost a parádivost. Lidé často říkají, že se jich kosmetika netýká, protože nenosí make-up. Ale k péči o sebe přece nepatří jen rtěnky a řasenky. Každý se sprchuje, každý si myje vlasy. Jde o celou širokou škálu služeb a péče nejen o tělo, ale i o naše zdraví. Kosmetický sektor je navíc velmi demokratickký. Je snadné do něj vstoupit, začít v něm pracovat i uvést na trh vlastní produkt. Podívejte se, kolik značek začalo tak, že si lidé začali u sebe doma vyrábět vlastní krémy...

Potkáváme se na konferenci o udržitelnosti, kterou nyní kosmetický svět doslova žije... 

Není to přitom nic nového. Koneckonců už moje máma mi říkala, ať si na akné dávám jogurt. Tehdy mi to připa- dalo trapné. Jednu zelenou revoluci jsme už zažili v 90. letech – vzpomeňte si třeba na Body Shop –, jen jsme tehdy nezašli tak daleko. Dnes tedy přichází druhá vlna zelené kosmetiky, která je mnohem radikálnější. Není to tedy pro nás nic nového, co však nové je, je mladá generace zákazníků, která čelí výzvám, ať už ekologickým, politickým, nebo ekonomickým, které dřívější generace řešit nemusely. Neměli jsme ten pocit bezprostředního ohrožení životního prostředí, nebylo to pro nás téma.

Řada značek toho ale zneužívá a na zelené vlně se jen veze šikovnými marketingovými slogany. Jak se proti tomu bránit?

Už jen to, že se o tom tématu bavíme, je skvělé! Protože se musíme především naučit rozpoznávat správné od špatného. Když jdu do restaurace, zajímá mě dnes dříve než kdy jindy, jestli spropitné jde majiteli podniku, nebo číšníkovi. Byla byste překvapená, jak často jdou peníze majiteli. Stejně tak bychom se měli zajímat o to, co značky dělají pro přírodu. Je to zodpovědnost každého z nás, protože každý z nás je zodpovědný za stav naší planety. Věřím v revoluci zdola a v to, že změna je možná. Podívejte se třeba na Glossier, značku, která vyrostla na sociálních médiích. Díky sociálním sítím mají nyní zákazníci svou vlastní platformu. Je to, jako kdybyste klasická média obrátila naruby. A těm zákazníkům musí značky naslouchat. Co budou chtít, to jim dají.

Ochránci prostředí vyzdvihují lokální produkty, ale v kosmetice se to jen hemží exotickými ingrediencemi z druhého konce světa. Jak to jde dohromady s udržitelností?

Samozřejmě že když pracujete s madagaskarskou vanilkou nebo řasami z Islandu, podepíše se to na vaší uhlíkové stopě, tomu se nedá vyhnout. Ingredience vypěstované v určitých podmínkách jsou zkrátka účinnější. Ale dají se na tom najít i pozitiva. Například pokud odebíráte arganový olej, můžou vašimi dodavateli být domorodé a spravedlivě zaplacené ženy, kterým vyplatíte peníze přímo, aby se k nim nedostal nikdo jiný. Díky tomu můžete podporovat ženy, které jsou v mnoha zemích stále znevýhodňovány.

Šla by Millie do podnikání znovu? Používá ona sama přírodní kosmetiku? A jak na tom jsou v tomto ohledu její dcery?

To vše se dozvíte v dubnovém čísle Harper's Bazaaru. Právě v prodeji!

Čtěte dál