Modelka a podnikatelka Jessica Sjöö: New York je skvělý, ale Praha je domov

Jessica Sjöö je žena úspěšná v mnoha kategoriích. Díky své kariéře modelky byla doma skoro po celém světě. Nyní se již usadila, a to napůl v Praze, kde má rodinu a spoluvlastní restauraci Danielas by Barock, a napůl v New Yorku, kde se jí rozjela firma na redesign interiérů. Co jí léta modelingu a podnikání dala, čemu se nyní věnuje a co můžeme očekávat v blízké době?

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Jessica Sjöö je modelka, podnikatelka a interiérová designerka. Má za sebou pestrý život i kariéru. Maminka Daniela pocházela z Česka, tatínek Tommy zase ze Švédska. Lásce člověk ale neporučí a po nějaké době a několika překážkách se společně odstěhovali do Švédska, kde se Jessica narodila a následně 5 let žila. Tatínek se původně věnoval nemovitostem, s koupí restaurace v Kodani ale začal podnikat v gastronomii. To se postupně rozrůstalo, až otevřel 31 restaurací – restauraci v Obecním domě (kvůli které se vrátil do Prahy), italskou restauraci Na Příkopech, Kampa Park, Barock a Pravda na Pařížské ulici. Podnikal i v zahraničí, například ve Španělsku nebo v Miami. Podnikání v gastronomii mělo samozřejmě vliv i na Jessicu. Tu sice cesty zavedly různě, od modelingu v hlavních městech módy přes podnikání v realitách v New Yorku až po vybudování firmy na interiérový design, nakonec ale otevřela se svým otcem restauraci Danielas by Barock v Praze. Jak na svou dosavadní životní cestu vzpomíná, co ji naučila a co plánuje nyní?

Jste známá nejen pro své nynější podnikání, ale také jako modelka. Co vás do módního světa přivedlo?

Díky podnikání svých rodičů jsem se sice vždy pohybovala kolem byznysu restaurací, ale ve svých 14 letech jsem náhodně nafotila testy pro celosvětovou modelingovou agenturu Ford models, která každý rok pořádala modelingovou soutěž pro dívky z celé ČR, jejíž výherkyně jezdí na finále do New Yorku. Já se v agentuře zalíbila, následně jsem vyhrála kolo v ČR a poté odcestovala na finále do New Yorku, kam se mi upřímně vůbec nechtělo. Po rozmluvě s mamkou a jejích modelingových zkušenostech jsem ale společně s dalšími 50 dívkami z celého světa vyrazila. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Nakonec jsem vyhrála i finále a spolu s ním i kontrakt na tři roky s Ford models agenturou. 

Jako modelka jste byla úspěšná, fotila jste například kampaň pro slavný šperkařský dům Tiffany nebo obálky pro různé módní časopisy. Jak na tyto časy vzpomínáte a proč jste se rozhodla pro změnu?

Hned na začátku jsem měla štěstí a první zakázky byly velmi lukrativní. Přišel však zádrhel, když jsem se po pár foceních musela kvůli škole vrátit do Česka. To se naštěstí brzy vyřešilo školou na dálku, následně individuálním studiem, a já se mohla do kariéry modelky pustit na plno. V modelingu člověk musí využít šance. Je hrozně moc krásných holek, tak se člověk musí probojovat. Já jsem měla štěstí, že jsem vždy byla odlišná, a to mě dělalo jinou a výjimečnou, což je v modelingu důležitější než ta takzvaná klasická krása. Bez toho, aby byl člověk ve správný čas na správném místě, to ale nejde.

Po zakázkách v New Yorku přišla Itálie a Paříž, kam jsem se kvůli modelingu na čas přestěhovala. Kariéra modelky se mi ale rozjížděla již celosvětově. Dělala jsem přehlídky, reklamy, kampaně – například pro Tiffany & Co., Swarovski, různé italské a francouzské značky, covery pro módní magazíny, takže se to opravdu rozjelo. Najednou jsem cestovala Paříž, New York, Miláno, ani jsem nevěděla, jak rychle to přišlo. Měla jsem zkrátka štěstí na nabídky, fotografy a agenty, se kterými jsem pracovala.

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Dnes je to již 17 let od výhry ve Ford Models. Modelingu se nyní sice věnuji méně, ale stále má v mém životě své místo. Dodnes mám své klienty se kterými fotím. Už to ale není mým hlavním cílem. Dokázala jsem si v tomto směru to, co jsem potřebovala, a nyní je čas se posunout. Svět modelingu je trochu jiný než běžná realita. Vše je rychlé, hodně se cestuje a vše je o tom, jak kdo vypadá. Jakmile s tím tedy člověk skončí, nastává čas najít to, co vás vlastně doopravdy baví.

Jak jste se od modelingu dostala k interiérovému designu a proč?

Nyní je mi 32 a s modelingem, jako hlavní prací, jsem skončila ve 25 letech. V tu chvíli jsem ale stále nevěděla, kterým směrem se vlastně vydat. Skrze svou kamarádku jsem se v New Yorku seznámila s jednou realitní makléřkou, jejíž práce mě zaujala. Vlastnila jsem v tu dobu již několik nemovitostí, které jsem kupovala za cílem investice, což byl částečně odrazový můstek, který mě do nemovitostí dostal. Spojila jsem to se zálibou v designu a pustila se do nové pracovní etapy života – klient si koupil nemovitost, já mu poté udělala redesign interiéru, a hodnota nemovitosti se tak rázem navýšila. Následně jsem pomohla s prodejem a dostala tak finálně zaplaceno nejen za redesign, ale také provizi ze zisku z prodeje. Takové dva v jednom. Je to skvělá práce, která mě baví dodnes. V New Yorku se tomu věnuji již 6 let a funguje to skvěle.

Krátce po tom, co jsem s touto prací začala, moje maminka onemocněla rakovinou a za 8 měsíců zemřela. Během té doby můj táta prodal vše, co vlastnil a provozoval, a na nějaký čas jsme byli oba dva tak trochu ztraceni. Moje mamka nás držela dohromady a kvůli tomu, že jsem jedináček, pro mě byla celým světem. Uvědomila jsem si, že potřebuji něco dalšího než pouze modeling, co mě naplní, a tím se stal právě interiérový design.

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Kromě jiných zakázek jste navrhla i restauraci Danielas by Barock, kterou spoluvlastníte s tatínkem. Jak tento nápad vznikl?

Nabídku na prostory nynější restaurace Danielas by Barock jsme dostali před více jak rokem, a ačkoliv se táta plánoval vrátit do Švédska, přemluvila jsem ho, že to otevřeme spolu. Já s přítelem, se kterým jsem si v New Yorku založila firmu na interiérový design, uděláme vizuál a on to bude vést. Musím říct, že nás tento krok sblížil jako rodinu a maminku zde cítíme s námi. Ona měla velmi oblíbený podnik Barock v Pařížské ulici, který byl hodně fashion podnikem, velmi úspěšným. Když jsme zde přemýšleli nad jménem, tak jsme to chtěli udělat na počest mamince, ale pouze Daniela nám nesedělo. Nakonec vzniklo Danielas a po čase váhání a zkoušení jsme finálně zvolili Danielas by Barock.

Co je na Danielas by Barock výjimečné, proč by si sem naše čtenářky měly najít cestu a co je zde čeká v blízké době?

Otevřením tohoto místa jsme chtěli mít podobný koncept jako Barock, ale novější a na celý den. Nejen bar, ale také kavárnu a restauraci dohromady. Nyní začínáme pořádat večery s živou hudbou (DJs), plánujeme různé akce, menu se mění dle sezony a zakládáme si na tom, aby vše bylo domácí, čerstvé a atmosféra přátelská. Místo, kde může člověk sedět i sám s knížkou a je mu tam dobře, ale také sem rád zajde na drink s kamarádkou či večeři s rodinou. Zkrátka příjemná atmosféra all day. Nechceme nic, kde by se lidé cítili k něčemu nuceni, nebo že je to prostředí zkrátka moc nóbl. 

Foto: archiv Danielas by Barock

Kromě rodinné atmosféry jsme v rámci interiéru zamýšleli hlavně něco jiného, než je aktuálně trendy. Žádné studené prostory, ale naopak útulné a barevné, odstíny přinášející dobrou náladu, ale zároveň trendy jako zakomponování zlaté, sametu a antique, kytek do útulna.

Co se týče pohostinnosti a prostorů, tak nyní doděláváme soukromý salonek tzv. Private konaq room, kde bude navíc možnost pronajmutí pro uzavřenou společnost. Také plánujeme zpřístupnit střechu na posezení na drink, kde je dokonalý výhled na Pražský hrad a celé město. A jako poslední máme ještě prostory ve sklepě, kde bude takový intimnější lounge. Jako další zajímavost zde chystáme tzv. Chef table neboli posezení přímo u otevřené kuchyně, kde si lidé mohou přímo říci, na co mají chuť, a domluvit se s místním šéfkuchařem. Ten pracoval v Paříži a v Cannes v michelinských restauracích. Jedná se o velmi kreativního a cool mladého kuchaře, který zde se svou manželkou, jež mu je pravou rukou, a vlastním týmem vymýšlí a vytváří nová jídla.

Ovlivnila Danielas by Barock celosvětová pandemie?

Bohužel jsme otevřeli v horší době, kdy svět zasáhla pandemie, ale zároveň je to i další lekce. Myslím si, že se celý svět trochu potřeboval zastavit a byl třeba reset. Neříkám, že to mělo být touto formou a lidé měli umírat, to rozhodně ne, ale určité pozastavení se a zamyšlení se nad aktuálním světem bylo třeba.

Foto: archiv Danielas by Barock

Co dalšího chystáte, ať už v rámci Danielas by Barock, nebo vašich ostatních aktivit?

Nyní se věnujeme především Danielas. Nějaké další projekty jsou rozjednané, ale uvidíme, jak se to vyvine. Někdy třeba něco otevřeme i v New Yorku. Ale tam bych chtěla mít maximálně restauraci, jinak bydlet spíše v Praze. Vždy jsem ji měla moc ráda a kdykoliv ji opustím, mi moc chybí. New York je skvělý, ale Praha je domov.

Interiérům bytů se věnuji naopak pouze v New Yorku, ale ráda bych toto působení rozšířila i sem. Jen na to nyní není úplně čas, tak snad později.

Vždy jsem klasicky, jako asi většina lidí, byla proti tomu dělat to, co rodiče, ale nyní mě to tím směrem táhne. Modeling ustupuje, interiérový design je hezky rozjetý, a tak mě celkem láká zkusit restaurace, jak interiérově, tak byznysově. Chci mít zkrátka to svoje, takže u tohoto zůstanu, včetně kupování, předělávání a prodávání nemovitostí. Po celé Evropě. Destinace, které miluji, jsou Londýn a Mnichov, kde bych také své působení v podnikání chtěla uplatnit. Ale zatím je spousta práce zde, než se to vše pořádně rozjede. 

Na které destinace nebo města vzpomínáte nejraději, ať už v rámci pracovního, či soukromého života?

Z období modelingu v rámci bydlení nejvíce vzpomínám na Londýn, kde jsem se hned po Praze cítila jako doma. New York pro mě vždy byl velmi pracovní. Pokud si chcete vybudovat dobrou kariéru, je to skvělé místo, ale každý je tam ve stresu, spěchu a upřímně, na můj vkus až moc arogantních lidí. Všichni tam jsou kvůli kariéře, a tak je těžké získat si tam kamarády a vytvořit si svou komunitu. Paříž je krásná, nabízela vždy nejlukrativnější práce, ale bylo pro mě těžké tam žít, cítila jsem se hrozně sama. Pokud nejste z Paříže, je to nepřátelské a hodně osamělé. Miláno bylo také skvělé, ale někdy to tam bylo zkrátka „trošku moc“, hlavně pro modelku s blond vlasy.

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Máte nějaký projekt, na který v rámci modelingu nejraději vzpomínáte?

Z pracovních nabídek mi v hlavě zůstaly hlavně dva momenty. První je má úplně první práce, reklama pro Lorea‘l v Antwerpách, kde jsem se najednou cítila díky jejich pohostinnosti a organizovanosti jako princezna. Po dokončení jsem se viděla na každém billboardu, v televizi, a dokonce na celých domech, takže to bylo opravdu pohlcující.

Následně samozřejmě ráda vzpomínám na lukrativní práce jako Tiffany&Co., cover pro italské magazíny nebo focení s Davidem Simsem pro W. Tyto zakázky mě ale pohltily natolik, že jsem měla až moc velkou trému, a tak jsem si to možná tolik neužila. Pak samozřejmě ráda vzpomínám na velké přehlídky pro značky jako je Dior či Chanel. Byla to velká prestiž, ale jako s kampaněmi pro velké značky, člověk má trému. Zde například z toho, aby nespadl, takže jsem si to neužila až tak moc, jak si mnozí myslí. Dnes bych si to po všech zkušenostech užila už trochu jinak. Pokud bych ale měla vyzdvihnout jednu z nich, určitě mi v hlavě utkvěla přehlídka pro Jean Paul Gaultier. Sice jsem v těch botech nemohla skoro chodit, ale to je prostě pro tu show. Přehlídky jsou to místo, kde návrháři mohou ukázat všechnu svoji kreativitu. Moc ráda jsem také fotila s Donnou Karen.

Když to shrnu, tak lukrativní práce byly samozřejmě skvělé, ale hodně o stresu. Nejraději s hezkým pocitem vzpomínám na ty, kde jsem se zkrátka cítila nejlépe a bylo tam příjemné prostředí.

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Když jste začala s modelingem, nastala u vás nějaká změna v rámci beauty rutiny a celkové péče o tělo a mysl?   

Od malička jsem hodně sportovala, takže pohyb pro mě byl odjakživa přirozený. Taky jsem vždy byla vysoká, hubená, nikdy jsem neměla problémy s akné, v tom jsem tudíž měla výhodu. Co se týče přímo beauty rutiny, tak to se moc nezměnilo. O skincare jsem se zajímala už před modeligem. S make-upem to bylo a stále je horší, ten dodnes pořádně neumím. Ale ta pravá beauty péče přišla s modelingem a starost o tělo pak především, když mamka umřela. Byla vždy zdravá a můj vzor, ale když umřela, tak jsem přemýšlela, že vše možná není o sportu a trochu jsem si rozvolnila jídelníček. Až tak moc jsem se nehlídala, protože i to ve mně vyvolávalo přece jenom určitý stres, a to také není zdravé. Takže si myslím, že je důležité se o sebe dobře starat, hýbat se, jíst zeleninu, ovoce i maso, nastavit si celkový balanc. Také samozřejmě zařadit sport a pobyt v přírodě. Co se týče pleti, tak hlavně čistit, čistit, čistit! To je velmi důležité. Měla jsem kolikrát focení, po kterém se mi už nechtěl make-up sundávat, a ráno to bylo velice vidět. Takže pozor na to, je to základ hezké pleti a každé skincare rutiny.

Kdybyste mohla něco vzkázat vašemu mladému já, co by to bylo?

Kdybych si měla vzkázat něco zpětně, tak určitě to, aby ta mladá holčička, kterou jsem byla, měla více sebevědomí, ale jinak bych neměnila. Hodně jsem se toho naučila, i když tam samozřejmě byly i horší chvilky, kdy jsem se cítila sama nebo práce nebyla tolik lukrativní. 

Foto: archiv Instagramu @jessica.sjoo

Máte radu pro začínající modelky?

Aby byly své a měly osobnost. To je dnes velmi důležité. Dále samozřejmě sebevědomí, ale zároveň se v tom světě neztratit. Jak jsem řekla, není to až tak moc o kráse, ale o tom být ve správný čas na správném místě. Hlavně se nesnažit vypadat jako ta „holka od vedle“. Je to o odlišnosti a jedinečnosti.  Každá zakázka je pro nějaký typ modelky, ne všechny se hodí na všechno. Dobré také je, že už se mění takový ten ideál modelky. Člověk už nemusí být hodně hubenej, vypadat dle určitých parametrů a zapadat do takového toho ideálu. Dnes se už najde místo pro každého. No a nakonec se určitě držet nohama na zemi. Když se zadaří jeden dobrý projekt, tak si nenechat hned vyletět sebevědomí nahoru. Značky chtějí pracovat s příjemnými holčinami, a ne s někým, kdo má enormní sebevědomí a manýry „hvězdy“.

Jakou radu byste nakonec dala čtenářkám Harper’s Bazaaru?

Je velmi důležité, aby ve vašem životě bylo vše vyvážené. Od jídelníčku, práce, stresu, soukromí, zkrátka naprosto vše. Musíme si připustit, že nikdo není perfektní a některé dny jsou lepší a některé zkrátka horší, a nesmíme se za to bičovat. Vše nám něco dá do života, takže se nevzdávat a pokračovat. Nikdo nás neudělá šťastnými, je to na nás, našich činech a postoji. Pokud tedy máte nějaký nápad a věříte mu, běžte si za tím a nenechte se od toho odradit. Žijte podle svého a nelitujte věcí, které jste chtěly udělat a kvůli někomu neudělaly.

Čtěte dál