MBPFW Day 3: Nové tváře módy, inspirace silnými ženami i Slovanskými bohyněmi

Mercedes-Benz Prague Fashion Week se včera uzavřel posledními kolekcemi FW21. Která u vás vítězí?

Technická univerzita v Liberci

Katedra designu Textilní fakulty Technické univerzity letos představila 28 looků, v rámci kterých spojili síly studenti oděvního návrhářství a návrhářství šperku.

Mezi studentskými pracemi vynikala hned ze začátku práce Laury Vlčkové, jejíž minimalistický design dámských kostýmů upoutal pozornost bravurním provedením ostrých linií a floral potisky imitující listy lopatkovce (toulcovku), a to za doprovodu šperků od Veroniky Johany Vedralové. Téma flóry inspirovalo i Kateřinu Klozovou, jejíž modely doslova přenášely chuť a aroma česneku (hlavní téma kolekce) do vizuální podoby aplikujíc autorské dezény, společně se šperky Jana Čicháka.

Několikrát se objevilo téma pletenin, a to v podání Venduly Menšíkové připomínající ručně tkanou pavučinu, jejíž asymetrické prvky umocňovaly kontrastní, neonové bodysuits, a v rámci práce Václava Černého, jehož tři looky imitovaly skládankovou „Identitu”. Pleteniny použila ve své kolekci i Magdaléna Nevrlá, jejíž fantastické žakárové pleteniny připomněly „Ženské ikony” jako Audrey Hepburn nebo Marilyn Monroe ve stylu Andyho Warhola a Jacksona Pollocka. 

Tereza Koukalová skrze „Touch of Nature” předvedla barvení a vzorování přírodními materiály, jejíž kolekci doplňovaly šperky Anežky Stůpkové a Pauly Migašové. Za zmínku také stojí minimalistická práce Anny Havlíkové, jejíž kolekci – zkoumající, zda nás oděv chrání či svazuje – doprovázely krásné šperky Pauly Migašové. „Narušení minimalismu” představující autorské potisky okořeněné asijskou tématikou Nikoly Márové uzavíralo prezentaci v doprovodu šperků Khanh Linh Pham a Kláry Pytelkové.

 

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Ateliér designu oděvu letos představil práce devíti studentů (celkem 31 looků), jejichž kolekce se lišily co do témat, tak i do provedení.

Ondřej Petr (Lines of Labour ) se zaměřil na pánský pracovní oděv, hledajíc nové možnosti zpracování a moderního provedení. Ručně pletené nákrčníky, vesty a palčáky plné ostrých hran a geometrických linií autorského potisku působily jako estetická hra textur a forem.

Žofie Soldanová (Incognito Flamingo) se zaměřila na asijskou estetiku skrze dekonstrukci a střihovou modelaci, dodávajíc tak osobitý charakter dámskému business casual, který by v této podobě mohl být ihned prezentován jako ready-to-wear.

Barbora Cingel’ová (Mikrokozmos) se soustředila na ruční pleteninu a háčkování s důrazem na různorodou texturu a grafiku imitující motýlí křídla, tvořící tak organický celek v podobě asymetrických, minimalistických topů.

Adéla Švehlíková (Mexico) transformovala tradiční kusy pánského mexického oděvu (sombréro, košile guayabera a pončo) do klasického dámského black&white minimalismu.

Barbora Miklíčková (Secessio) a Klára Majorová (DeDe) aplikovaly element dekonstrukce na upcyklované pánské košile, transformujíc je na crop topy s kimono rukávy, volánové a-line a zúžené dámské košile se stojáčkem, přičemž do kolekce zahrnuly i „inside-out” džíny, které shodou okolností nedávno představil i Maison Margiela. 

Dominika Vespalcová (Tangram) představila „tangramové” (skládankové) sety s highwaist šortkami a kimonem inspirované asijskou kulturou. 

Tamara Koperová (Paraschutist) k výrobě své kolekce využila padákové textílie, které transformovala do masivních, řasených bund a šatů připomínající tenké puffery.

Tereza Koukalová (Blossom Out) se ve své zero waste kolekci zaměřila na oděv zrcadlící rozkvět ženské duše – sportovní kostým s crop topem a asymetrické zástěrové šaty s řasením byly dekorovány floral potisky vlastní tvorby, které doprovázely doplňky a obuv autora Tran Ngoc Yen.

Martin Humpolák (ToyBoy) uzavíral celou přehlídku čtyřmi překrásnými looky. Pánské korzety s krinolínou volně kopírovaly formu masivních lustrů 18. a 19. století v rozsvíceném a zhasnutém provedení.

 

AIM by Michaela Hriňová

Pandemický sentiment nás všechny přiměl k přezkoumání svých hodnot a uvědomění si toho, co je v našich životech nejcennější. Proto se slovenská návrhářka letos soustředila na téma „silných žen” – našich babiček a matek, kterým vděčíme za náš život, naši výchovu a za nenahraditelné vzpomínky… Vděčnost, hrdost a oslava života se tak přenesla do patnácti přehlídkových looků. Propojovala elementy symbolizující „mužskou” práci, kterou ženy často vykonávají – představenou v podobě neonových (reflexních) kabátů a topů, či dekorativních lemech na krátkém trenči, s prvky ženskosti a křehkosti, které si ženy byly zároveň schopny zachovat – tužkové midi a tylové „tutu”, bralette topy s řetízky či přiléhavé šaty s balónovými rukávy a odhalenými zády. Prvky něhy a tvrdosti tak byly často kombinovány do homogenního celku – kdy pudrové, košilkové šaty v saténu byly doplněny o kožený pásek, „pracovní” overal byl ověšen perlami a reflexní bundu dekoroval krajkový stojáček.

Nevynechala ani své ikonické kusy v podobě asymetrických sukní, oversize mikin či vysokých, sněhobílých rukavic s logem a tentokrát představila i hedvábné šátky alá Grace Kelly.

 

Denisa Dovala

Zimní kolekce české návrhářky se nesla v duchu „Slovanských bohyň”– myšlenky, která vznikla ve spolupráci se Slovinským muzeem. Ta byla oslovena coby zástupkyně České republiky, aby vytvořila kolekci patnácti looků na téma slovanské kultury.

Vybrala si tak nejznámější představitelky: Morénu – bohyni smrti a znovuzrození, Mokoš – bohyni plodnosti a ochránkyni žen, Živu – bohyni slunce a štěstí, Ladu – bohyni krásy, Dodolu – bohyni větru a deště, a Kupalu – bohyni očisty. Dlouhé, splývavé šaty a šaty lemující feminní siluetu byly vytvořeny v barvách charakterizující dané bohyně – tajemnou černou, smyslně karmínovou, sněhově bílou, zemitě šedivou, modrou a zelenou. Krom vykrajování v rámci dekorativních elementů použila i tištěné symboly a ručně psaná jména na saténu a tylových pelerínách, vlečkách a přehozech, jež doplňovaly róby.

Čtěte dál