Lucie Tomišková: Baví mě moment, když vznikne představa, kterou mám chuť realizovat

V roce 1919 získaly Češky volební právo. Harper’s Bazaar při příležitosti výročí požádal deset umělkyň, aby po svém ztvárnily výjimečné Češky, které zásadním způsobem přispěly k rovnoprávnějšímu a důstojnějšímu postavení žen u nás. Nechte se inspirovat hrdinkami od bájné Vlasty přes Františku Plamínkovou po Věru Chytilovou.

Jaká je Milada Horáková na vašem obraze?

Nechtěla jsem ji zobrazit temně. Napadala mě různá symbolika, obraz hrdinky, pouštěla jsem si její řeč u soudu a několikrát četla dopis na rozloučenou, který mě rozbrečel. I když byla poražená, nebyla zlomená, nebyla z ní cítit nenávist, měla v sobě pokoru. Proto jsem zvolila skicu tužkou s barevnými linkami. Límeček jako obrácené M, rudá symbolizuje sílu a bílá věčné světlo. Chtěla jsem ukázat její statečnost i její neotřesitelnou víru v dobro. 

Proč jste si vybrala Miladu Horákovou?

Fascinuje mě její statečnost a silná víra v dobro. Dnes žijeme v době, kdy nejsme v přímém ohrožení života, ať už válkou nebo režimem a jsme svobodní, a tak je těžké si představit, že by člověk byl ochotný riskovat a obětovat svůj život a vidět v tom vyšší smysl. Milada věděla, o co hraje, vyzývala ostatní, ať nedělají, to, co ona, pokud nejsou blázni a nechtějí zemřít, a přesto si za svým přesvědčením stála. 

Co vás baví na ilustraci?

Ten moment, když vznikne představa, kterou mám chuť realizovat. Když tvořím a cítím vášeň a okamžik, kdy mě výsledek těší nebo dokonce překvapí. Můj styl se pořád vyvíjí, stále experimentuji. Odmalička jsem kreslila hlavně figury - ženy. Od princezen po manekýnky, krásky. Dnes mě baví, když je v „mých ženách” silný výraz, náboj, erotika i sex. Někdy mě baví jen práce s barvami, jen tvary, barvy a jejich vzájemná reakce.