Lepší den vol. 1: Jak nebýt otrokem telefonu

Vyzkoušeli jsme tři jednoduché strategie, které pomohou zkrotit náš vztah k sociálním sítím a návykovým technologiím.

Foto: Shutterstock

3 hodiny 34 minut. Minulý týden se váš denní průměr u obrazovky zvýšil o 18 %. Produktivita: 31 minut. Každý týden, když mi můj iPhone posílá informace o tom, kolik hodin jsem třímala telefon v ruce, ve mně trochu hrkne. Hned se kvůli tomu cítím podrážděně. I proto, když si uvědomím, že to nebyl zrovna efektivně strávený čas. Místo toho, abych sjížděla nejapná a nicneříkající stories na Instagramu, by bylo lepší i to, kdybych jen koukala z okna. Jenže zbavit se té automatické reakce, která bezmyšlenkovitě bere mobil do ruky a kliká a kliká, není jen tak. Není to jen můj problém. Přesycenost online životem a závislost na sociálních sítích jsou moderní diagnózou. Aby ne, když Facebook funguje na podobném algoritmu jako herní automat. Svého chytrého telefonu se prý denně dotkneme asi tak dva tisíce šestsetkrát. Kolikrát denně se dotknu svého partnera? Obávám se, těch dotyků je násobně méně… Přesycenost mobily a sociálními sítěmi vyvolává takzvané ADHD chování, kdy průměrný uživatel internetu neudrží pozornost víc než tři sekundy, přečte tak maximálně dva řádky a na video se vydrží koukat maximálně dvě minuty. 

Podle Cala Newporta, docenta informatiky na Georgetownské univerzitě, který napsal knihu Digitální minimalismus, nastává u většiny uživatelů chytrých telefonů a sociálních sítí k deprivaci samoty. „Jde o stav, kdy člověk netráví téměř žádný čas o samotě jen s vlastními myšlenkami, nerušen informacemi zvenčí. Ještě v devadesátých letech nebylo obtížné takového stavu dosáhnout. Každý všední den přinášel nespočet situací, kdy člověk zkrátka musel být se svými myšlenkami, ať chtěl nebo ne, třeba při cestách metrem, při čekání ve frontě nebo při chůzi po ulici,” říká Cal Newport. Jenomže přesycenost online světem a zároveň vyhýbání se samotě zmenšuje schopnost vyřešit složité problémy, uklidnit se, dodat si odvahy a posilovat vztahy. 

Někdo se může rozhodnout pro radikální řešení. Odpojí se. Na měsíc, na půl roku nebo navždy. Zbaví se chytrého telefonu a místo něj si pořídí tlačítkový. Změní práci, odstěhuje se na venkov… Nic z toho nechci. Proto zkusím následovat méně radikální rady Cala Newporta, který navrhuje třeba i drobné kroky, které pomohou náš digitální přístup zkrotit. 

Foto: Karolina Grabowska, Pixabay 

Vyhraďte si nějaký čas bez telefonu každý den

Tento čas může mít mnoho podob, od ranní procházky, po obědovou pauzu nebo celovečerní akci s přáteli. Jde především o to oprostit od přesvědčení, že nemít u sebe telefon je konec světa. 

Neklikejte na „Tohle se mi líbí” 

Zamyslete se nad vyjadřováním uznání jediným kliknutím. „Chci říct, že byste měli s lajkováním přestat. Nekomentujte příspěvky svých přátel. Nechte si to pro sebe. Proč navrhuji tak přísný postoj k těmto zdánlivě nevinným interakcím? Protože nám dávají pocit, že kontaktování představuje přijatelnou alternativu ke konverzaci. Když tyhle triviální interakce odmítnete, dáváte tím svému mozku najevo, že opravdové rozhovory jsou důležitější, tak ať se od nich nenechá odvádět lákadly na displeji,” píše. 

Udělejte úklid sociálních sítí

Kolik máte přátel na Facebooku? A kolik stránek sledujete, ale vlastně vám nepřináší nic nového? Udělejte si úklid sociálních sítí, a minimálně dvacet procent stávajících stránek, aplikací i „přátel” vymažte či přestaňte sledovat. 

Když mi přišlo další upozornění s týdenní zprávou o tom, kolik hodin jsem měla telefon v ruce, došlo mi, že chci víc života. Méně telefonu, více lidí. Méně sociálních sítí, více zážitků. 

Místo času u obrazovku půjdu raději do lesa. Do nějakého hlubokého, aby tam nebyl signál. Budu si víc všímat stromů, než abych procházela fotografie na Instagramu. Ale o tom až příště. 

Čtěte dál