Nahlédněte s námi do historie a současnosti ikonických kufrů francouzského návrháře Louise Vuittona.
Louis Vuitton – narozen roku 1821, byl francouzský designer, obchodník, řemeslník a inovátor. Syn farmáře a kloboučnice z východní Francie se brzy naučil, že tvrdá práce a vytrvalost přináší ovoce. Když mu bylo pouhých třináct let, rozhodl se, že půjde pěšky čtyřistasedmdesát kilometrů do Paříže, za novým životem. Cesta mu trvala dva roky.
Foto: archiv webu luxity.co.za
Vuitton začal jako učeň u Monsieura Maréchala, výrobce krabic a baliče, což byla v tom období velmi ušlechtilá činnost. U něj se učil řemeslu, primárně jak vyrobit spolehlivé obaly a krabice. Jelikož se psal rok 1837, období uprostřed industrializace, způsoby dopravy se rapidně měnily. Najednou lidé mohli cestovat déle a na odlehlejší místa, což znamenalo vysokou poptávku po krabicích a kontejnerech, které by chránily různé předměty.
Foto: archiv webu thejewelleryeditor.com
V ateliéru Monsieura Maréchala se Vuitton brzy stal uznávaným řemeslníkem a také zůstal dlouhých sedmnáct let, než si otevřel svou vlastní dílnu v roce 1854 na Rue Neuve des Capucines, blízko Náměstí Vendôme v Paříži. V roce 1858 vyrobil svůj první “steamer trunk”. Jednalo se o zavazadlo, které byste našli v kabině parní lodě, proto v překladu “parníkový kufr”. Zavazadla vyrobená v této době měla zaoblené rohy, aby z nich na lodi lépe stékala voda. Vuitton ovšem vyráběl zavazadla plochá, vodotěsná a lehce uskladnitelná. V začátcích byla zavazadla potažená šedým plátnem (neboli canvasem) nazývaným Trianon.
Foto: archiv Louis Vuitton
Jelikož se mu podnikání značně rozrůstalo, přesunul Vuitton svou rodinu a dílnu do Asnières, vesnice pár kilometrů severozápadně od Paříže. Postavena v klasickém Eiffel stylu, z oceli a skla, sloužila jako rodinná rezidence, ale i sídlo společnosti. Dodnes zde najdete exotické kůže nebo speciální kusy na zakázku, na kterých pracuje sto sedmdesát lidí. Tým se ze začátku skládal z dvaceti, kteří pracovali na ikonických zavazadlech. V roce 1900 bylo zaměstnanců sto, toto číslo se v roce 1914 více než zdvojnásobilo.
Foto: archiv Louis Vuitton
Nebylo tomu dlouho a v roce 1876 přišel Vuitton s novým pruhovaným vzorem plátna. K tomu se v roce 1888 připojil dodnes známý Damier design. Krom značných estetických prvků sloužily tyto nové vzory primárně pro předcházení padělání. V tomto období, v roce 1886, se také syn Louise Vuittona, Georges Vuitton, zasloužil o revoluční zámkový systém, který měl dvě pružné přezky, a tím fungoval jako velká pokladnice. Vuitton chtěl tímto udělat svá zavazadla bezpečnější, protože většinou v nich lidé měli uskladněné cennosti, například večerní róby nebo cenné dokumenty.
Dnes můžete vidět nespočet unikátních zavazadel, které slouží k různým účelům.
Kufr s kytkami byl ze začátku vždy darován těm nejlepším klientkám v den narození jejich dítěte. Díky pozinkovanému interieru se do něj mohly vkládat květiny. Na přání zákazníka mohl potom kufr sloužit k uskladnění cigaret nebo jako šperkovnice.
Sen každého umělce, kufr primárně na vodovky, má několik přihrádek na různé umělecké předměty. Exteriér je zušlechtěn prvotřídní kůží a zakončen mosaznými rohy s několika sponami a středovým zámkem.
Čajový kufr byl vyroben roku 1926 pro Barodského Maharaju, který si ho chtěl brát s sebou na lovecké výpravy.
Na levé straně prosklené dveře se otevírají do hlubokého zvlhčeného úložiště pro uzavřené doutníky. Nahoře je zásuvka pro řezačky, zapalovače a veškeré příslušenství pro doutníky. Na pravé straně je zrcadlová příčka pro přípravu baru s odnímatelným podnosem na nápoje z marcipánu ve stylu Art Deco z 20. let, který je upevněn pomocí magnetů, zásuvkou pro barové nástroje a knihy s recepty a dvěma prosklenými dveřmi, které odhalují osázenou plochu pro vysoké sklenice na whiskey se sodou, pohárky a dvě broušené křišťálové karafy. Ve spodní části je nápojová skříň na láhve s namontovaným kbelíkem na led Art Deco a vhodnou koktejlovou třepačkou. Každá oblast je osvětlena LED světlem, ovládaným dálkovým ovládáním, a kufr sedí na skrytých kolečkách, aby bylo možné hladké otevření.
Kufr vyrobený pro anglického dirigenta polského a irského původu Leopolda Stakowskiho sloužil pro přepravu jeho nejdůležitějších věcí – knih, not, a má přihrádku pro psací stroj.
Vyroben v roce 1910, v tomto kufru se přepravovalo oblečení. Sloužil vlastně jako přenosná skříň. Po pravé straně má kožené šuplíky a po levé místo na oblečení, které patří na ramínka.
Jak vidíte na obrázku, tento kufr sloužil pro uložení a přepravu bot. Vejde se do něj třicet párů.
Přesouváme se do dvacátého prvního století. Tento rozkošný domeček pro panenky se skládá z šesti místností, ikonických Wardrobe trunks a panenky Vivienne. Jedna panenka Vivienne může být umístěna na horní část krabice a upevněna pomocí popruhu, aby byla izolována od ostatních obsahů, druhá může být bezpečně umístěna do krabice.
Tento nový hodinářský kufr se otevírá jako sekretář a slouží k uskladnění náhradních a starodávných hodinek, na inkousty a další doplňky.
Moderní design klasického zavazadla umožňuje přepravu tenisek. Vyroben z plexiskla Perspex, individuální přihrádky můžete různě vyndavat a zandavat.