Kouzlo bílého města

Cestovat do Tel Avivu je riskantní v tom, že do vás tato metropole zasekne své drápky a vy už z ní mentálně nikdy neodjedete.

Foto: Shutterstock

Žádná vzpomínka nevybledne, budete mít pod kůží hlasitý smích místních dětí, šumění vln, křik trhovců z trhu Ha-Karmel i zřetelný klapot vašich vlastních kroků ve starobylých úzkých uličkách Jaffy. 

Vždycky si znovu ověřím, co už dávno vím, totiž že na Rothschildově bulváru, hebrejsky Sderot Rothschild, se dá prožít celý život. Dají se na něm trávit dny
naplněné kulturou, výborným jídlem a bělostnými domy Bauhausu i noci v objetí přátel u drinků a fantastického jídla. Po této půldruhého kilometru dlouhé, široké třídě vedoucí od čtvrti Neve Tzedek k národnímu divadlu Habima se přesouvají studenti na elektrokolech do škol, rodiny do práce, místní si tu dávají rande a turisté se sem vracejí, když se ztratí. Rothschildův bulvár protíná srdce města a spojuje to nejlepší, co Tel Aviv nabízí. Sem také přicházejí místní demonstrovat za lepší bytové podmínky, což je jedna z mála bolestí tohoto města zvíci půl milionu obyvatel. Je to totiž mezi Židy přicházejícími z celého světa tak oblíbené město, že tu i malý byt stojí v přepočtu desítky milionů korun.

Že má Tel Aviv ve světě reputaci města inovací, startupového optimismu a digitálních systémů, se dávno ví. Že se sem obzvlášť loni a letos sjížděli kunsthistorici se zájmem o Bauhaus, neboť právě tady stojí ve velmi dobrém stavu na 4000 budov ve stylu, jenž slavil právě stovku, je také známo. Bílé, zpravidla dvoupatrové úsporné stavby, dnes obrostlé zelenými palmami a vzrostlými stromy, životu ve zdejším podnebí vyhovují skvěle, ploché střechy domů, široké balkony a terasy, úzká okna a strohý geometrický design si s mediteránským sluncem rozumí.

Je to však také město, kde vznikají kvalitní literární romány a zároveň je tu lidé hojně čtou. Koneckonců právě na tomto území byla napsána Kniha knih, že.

Foto: Shutterstock

Jedním z autorů, po kterém byla pojmenována významná telavivská ulice, je Hajjim Nahman Bialik, izraelský básník, který svým dílem zásadně změnil moderní izraelskou literaturu a právě tady si v 30. letech nechal postavit dům ve stylu Bauhausu. Je tu ulice Šaie Agnona podle spisovatele původem z Haliče, který roku 1966 získal Nobelovu cenu za literaturu, nebo ulice Ahada Ha’ama, který se vlastním jménem jmenoval Ašer Cvi Hirš Ginsberg a psal přelomové eseje o kulturním sionismu.

Tel Aviv je s láskou líčen v dílech izraelských literárních velikánů Amose Oze či Davida Grossmana, ač oba paradoxně pocházejí z Jeruzaléma. Ozův velkolepý román Příběh o lásce a tmě se právě v ulicích Tel Avivu odehrává a tady jej také zfilmovala herečka izraelského původu Natalie Portman. Ze současných telavivských autorů se vyplatí sledovat Etgara Kereta, Eškola Nevo nebo Ajelet Gundar-Gošenovou. Mimochodem, právě Eškol Nevo umístil jednu ze zásadních scén svého románu Tři patra na Rothschildův bulvár.

Když je člověk hotov s nákupem literatury a hledá, kde by si četl, nabízí se pár míst. Tak předně jsou to pláže. Tel Aviv jich má rovnou šestnáct. Přes patnáct kilometrů písčitého pobřeží a tyrkysového moře patří do každodennosti pracovního kalupu. Lze si vybrat rodinnou pláž Metzitzim, nebo ještě tišší, „náboženskou pláž“ Nordau, kde se koupou ženy odděleně od mužů. Další oblíbené jsou Bograshov, nebo Jerusalem.

Více se dočtete v březnovém Harper's Bazaaru. Právě v prodeji. 

Čtěte dál