Karolína Holubová: Proč jsem se stala znovu studentkou

Já a Matěj znovu studujeme! Já si dodělávám magistra a Matěj studuje herectví. Do toho samozřejmě oba musíme stihnout všechny naše závazky a práce. Znáte taky ten stav, že jste super “busy” a už už máte pocit, že víc toho prostě nemůžete zvládnout?!

Foto: archiv Karolíny Holubové

A tak to vyřešíte tím, že si naordinujete další aktivity, abyste neměli čas tenhle pocit přetížení vlastně řešit?!  Já jsem si takhle naordinovala právě magisterské studium v oboru “Fashion Photography” - módní fotografie na prestižní UAL (University of Arts London) tady v Londýně. A chtěla jsem říct, že i když teď občas “padám na hubu”, a to jsem si před tím myslela, že jsem hodně vytížená, cítím, jak rostu, rozšiřuji si obzory a jak mi to za tu dřinu prostě stojí! Být znovu studentkou mě opravdu baví! A protože mě to stálo hodně rozhodování, jestli do toho jít nebo ne, natočila jsem to na svůj instagram (@holu_ka) do storíčka. A vzhledem k tomu, že se mi ozvalo spoustu z vás, co na tom s tím váháním byli / jsou podobně, rozhodla jsem se s vámi o ten pocit trochu podělit! A tento článek věnovat  studiu. Třeba tu někoho motivuji a napomůžu v rozhodování se...

Foto: archiv Karolíny Holubové

Proč jsem vlastně šla studovat magistra? Jak asi víte, kromě spousty dalších věcí, které dělám, jsem “pracovnice v módním průmyslu”, neboli dělník “fashion industry”, co  fotí a točí krátké filmy ;-). Při práci jsem zvyklá na to, dostat zadání a jelikož je módní průmysl kolektivní záležitost, vždy se pobavit s týmem či klientem o konceptu a společném řešení. V módě prostě pokaždé pracujete v nějakém týmu a na společném konceptu s určitým záměrem. Ať už je to propagace módní značky nebo oslava tématu - třeba editoriálovou formou…

Foto: archiv Karolíny Holubové

Zase odbíhám od otázky! Proč jsem se teda sakra rozhodla studovat magistra, když už přece dávno fotím?!  Asi jsem založením akademik a šprt ;-). Hrozně ráda bádám a vzdělávám se. Baví mě se vrtat v tom proč fotím a točím tak, jak fotím a točím. Baví mě se ptát, kam směřuje mé estetické cítění. Proč se mi líbí to, co se mi líbí… A protože, jsem po bakaláři nechtěla skončit “jen” jako bakalář. Byť věřím, že ti, co mají třeba jen bakaláře či vychozený gympl nebo dokonce pouze školu základní a mají pocit, že jim to v životě stačí a dělají to, co chtějí dělat a v mysli je to nikterak nehlodá, můžou mít opravdu pocit, že o nic nepřichází. Já ale vím, že já v sobě tu potřebu mám. A také zastávám názor, že studium nám neuškodí, ba naopak!  Že nestudujeme jen kvůli titulu, ale kvůli nám samým!  Našemu osobnímu rozvoji!  Já třeba vím, že mám potřebu se pořád něčemu učit, baví mě bádat a ráda na sobě neustále pracuji.  A protože, jak jsem už zmiňovala, se ráda vrtám v tom jak tvořím a proč tak tvořím, není lepšího prostředí než prostředí universitní, kde o váš intelekt pečují zkušení lektoři. Kde je knihovna s všemožným zajímavým materiálem a to prostředí vás prostě samo vybízí ke zkoumání!

Foto: archiv Karolíny Holubové

Zároveň si ale uvědomuji, že studium je velká zodpovědnost! Je to velká časová zátěž a různé projekty museli jít tedy stranou. Musela jsem si k tomu přizpůsobit čas a celkově mám pocit, že mi z toho všeho jde tak trochu hlava kolem a že mi asi jednoduše “švihne”! Co mi ale dodává sílu je to nepřeberné množství různých pohledů na věc, ta bezbřehá inspirace, protože není nad to si trochu osvěžit svojí, často zpuchřelou, perspektivu! Nechat se vést lektory. Poslouchat názory spolužáků. Začít se zajímat o věci, které byly dřív mimo naše zorná pole.

A protože už nestuduji bakaláře, ale magistra a tentokrát jsem si tu školu musela vybojovat, cítím v sobě zklidnění a určitý druh pokory, která mi pomáhá nasávat nové informace jako houba a která mi rozhodně v předešlém  studiu chyběla. Ono je to vážně strašně přínosné, když studujete něco, co už znáte ze situací z “reálného života”.

Takže, vy všichni, co teď studujete a zároveň pracujete… Nezoufejte! Nejste v tom sami! Ta možnost okamžitě převádět teorii do praxe je nesmírně cenná a až to všechno zvládneme, odměna bude přímo astronomická! Chce to jenom vydržet, překonat pocity frustrace a jednoduše se z toho nezbláznit!
Studiu Zdar!
 

Karolína

Čtěte dál