Místo výletů do exotických destinací právě teď sníme o stylových křeslech a židlích.
Dříve bychom se možná lekli, že touha dělat si to doma hezké je známkou stárnutí a „hnízdění“. Dnes je ale situace jiná a zvelebovat si domov je ta nejvíc „hot“ aktivita, jaké se ve volném čase věnovat. Protože útulný domov je v dobách, kdy se z našeho obýváku stává absolutní středobod našich životů, otázkou spokojeného života mnohem více než kdy dřív.
Pokud tak najednou na vaší nástěnce na Pinterestu přibývá nebezpečně mnoho fotografií nábytku a poohlížíte se, do jakého uměleckého předmětu má právě teď smysl investovat, nejste v tom rozhodně sami. Toužit po křesle od bratrů Eamsových více, než po cestě na Bali, je teď docela normální.
Proč právě křesla a židle? Možná je to tím, že jsme všichni zlenivěli, a tak nejraději sedíme a lenošíme. Mnohem pravděpodobnější ale je, že křesla i židle jsou často těmi nejzásadnějšími kousky v portfoliu designéra. Sedací nábytek je svébytnou a soběstačnou uměleckou formou.
Křeslo patřící do portfolia značky Knoll navrhl Designér Marcel Breuer již v roce 1925 a nenese jméno nikoho jiného než slavného malíře Wassilyho Kandinského. Během svého téměř stoletého života křeslo ani na chvíli neupadlo v zapomnění a jsme si na tisíc procent jistí, že i pokud si myslíte, že je toto vaše první setkání, viděli jste ho jistě již nesčetněkrát. Jeho nenápadná prezence v každém interiéru je totiž součástí jeho kouzla.
Sto let brzy oslaví i slavné křeslo Barcelona, též vyráběné ikonickou značkou Knoll. Vzniklo díky spojení sil designérů Miese van der Rohe a Lilly Reichové a od uvedení na trh se výrobní linka téměř nezastavila. Že vám připomíná křesla z čekáren lékařských ordinací a potkat ho, nejspíše byste ho snadno minuli? Kožené křeslo možná působí nenápadně, díky dokonale promyšleným detailům, ale zapadne do každého interiéru. Nebude vás rušit a zároveň celou místnost pozvedne.
Nebýt Le Corbusiera, nebylo by možná jméno Eileen Gray ve světě vůbec známé. Ne, že by byl jejím fanouškem, právě naopak. Architektka bez vzdělání Eileen postavila dům, jaký jí i Le Corbusier záviděl. Ze zášti pak stěny minimalistického obydlí, jež Eileen navrhla sama pro sebe, pomalovala svými obrazy a jen díky nim se pak dům vyhnul demolici. I díky této neuvěřitelné náhodě dnes ale jméno Eileen Gray a její počiny patří mezi smetánku designu a architektury. Její slavné křeslo Bibendum pak není pouze kusem nábytku, ale součástí jen těžko uvěřitelného životního příběhu.
Židle určena k jídelnímu stolu je vyrobena z dříve tolik populárního tmavého týkového dřeva a proutí, obstojí i jako samostatně stojící umělecký předmět. Masivní dřevěná konstrukce s věkem jen získává na kráse, a navíc vydrží i každodenní používání. Takže žádný strach. Navrhl ho Pierre Jeanerette v roce 1950, zatímco jeho slavnější kolega, bratranec Charles-Édouard Jeanneret, platil za snílka, Pierre se vrhal do práce a uměl projekty dotáhnout. Zasněným bratrancem přitom nebyl nikdo jiný, než pod uměleckým jménem vystupující Le Corbusier a Pierre žil léta v jeho stínu.