Jak se zrodil ikonický prsten pro všechny zamilované

Proč se právě prsten Trinity ze tří propojených kroužků stal šperkařskou ikonou, která nestárne v čase?

Paříž 20. let minulého století žila stylem art deco, šperky se blýskaly barevnými drahokamy, kolem kterých se dramaticky vinuly květinové ornamenty. A právě v tomhle čase se zrodil prsten zdánlivě jednoduchý a prostý. Napůl šperk, napůl socha. 

Vznikl v dílně Louise Cartiera po rozhovoru šperkaře se slavným francouzským umělcem, ostatně jako většina unikátních návrhů, které posléze klenotník přinesl světu. Vzpomeňme třeba na „santosky“, hodinky, které vznikly poté, co si brazilský letec Alberto Santos Dumont před Louisem Cartierem v roce 1904 nahlas posteskl, že kapesní hodinky nejsou pro pilota v kokpitu právě nejpraktičtější. A tak mu Louis připevnil hranatý ciferník s koženým páskem rovnou na zápěstí a ikona byla na světě. Že měl Louis prodesign skutečný talent, dokazují i další stále moderní a oblíbená díla z dílny domu Cartier, včetně mysteriózních hodin s průhledným ciferníkem, hodinkami Tank či šperků z barevných kamenů zvaných Tutti Frutti.

S prstenem ze tří propojených zlatých kroužků to zřejmě proběhlo následovně. Jean Cocteau, básník, dramatik a filmař, který v první polovině minulého století bavil a inspiroval celou uměleckou Paříž, kromě jiných vášní rád pozoroval vesmír a jednoho dne fascinovaně sledoval prstence kolem planety Saturn, které byly zřetelné i v jeho jednoduchém amatérském dalekohledu. Evropa si právě oddechla po první světové válce a intelektuální i umělecké kruhy se začaly bavit o tom, co se odehrávalo mimo planetu Zemi a jak se do vesmíru vydat. Nikdo v té době netušil, že se pomalu blíží válka další. Na jednom takovém debatním večírku v Paříži Jean Cocteau vyprávěl svému dobrému příteli Louisi Cartierovi o snech plných Saturnových prstenců a o tom, jak dokonalou harmonii prstence kolem planety vytvářejí. Alespoň v tomto smyslu se Louis Cartier později odvolával na tento rozhovor. Myšlenku na Saturn si Louis odnesl domů, prstence zpracoval do prstenu a Trinity byl na světě, ač se mu ještě v té době tak neříkalo.

První verze prstenu se datuje do roku 1924. Šlo o vůbec první vzájemné propojení kroužků ze žlutého, bílého a růžového zlata a stal se z něj okamžitý hit. Každé barvě kovu navíc Louis Cartier přiřkl symbolický význam: bílé zlato mělo vyjadřovat přátelství, žluté zlato věrnost a růžové lásku.

Bylo módní nosit tento prsten na malíčku či si ho před oltářem vyměnit jako snubní. Sám Cocteau nosil na levém malíčku rovnou dva, a když ho tedy nosil Cocteau, musel ho mít v Paříži každý, ať muž nebo žena.

Mimochodem, tím vztah mezi filmařem a klenotnickým domem neskončil. Když Jean Cocteau v roce 1946 natáčel dnes klasiku francouzské kinematografie Krásku a zvíře, romantický snímek, v němž nestvůru se srdcem plným lásky ztvárnil Cocteauův životní partner Jean Marais, dům Cartier do filmu dodával ke kostýmům šperky a postaral se také o briliantové slzy, které prolévala kráska v podání křehké Josette Day. Na počest filmu a jeho režiséra z dílny Cartier vzešla posléze masivnější varianta prstenu zvaná Trinity La Belle, kde je spojených kroužků hned šest: tři ze žlutého zlata, dva z růžového a jeden z bílého zlata, na kterém  se skvěla hvězda s briliantem. Další verzí tříkroužkového prstenu, který si Cocteau oblíbil, byl Trinity Sauvage, kde bílý kroužek zdobí pravé brilianty a žlutý kroužek černé skvrny jako z kůže pantera. A nakonec když byl Jean Cocteau přijat do Francouzské akademie mezi takzvané nesmrtelné, si pro přijímací ceremonii nechal u Cartiera vyrobit vlastní meč.

Nezbytnosti

Některý design je vymyšlen tak dokonale, že nemá šanci zestárnout, a v tom vedle půvabu spočívá jeho genialita. Takových kousků není na světě mnoho, protože kolik známe skutečně designových výrobků, které zůstávají relevantní? V tomto případě se navíc ani nehodí slovo nadčasový, protože to by mohlo naznačovat, že takový šperk letí ve své letové hladině a jeho design je natolik poddajný či vágní, že se zkrátka podvolí jakémukoli okolí. To ovšem není případ tohoto prstenu. Dokonalost jeho designu spočívá v tom, že je právě v každé epoše moderní a relevantní, výrazný a silný sám o sobě. Ostatně to naznačují vizuály s Monikou Bellucci, jejichž styling odkazuje k různým obdobím v rozsahu téměř jednoho století.

Více se dočtete v květnovém vydání Harper's Bazaar. Stále v prodeji. 

Foto: archiv značky

Čtěte dál