Jak být lepší díky diáři

Oba svorně tvrdí, že pomáhají lidem na cestě za jejich sny. „Dodáváme inspiraci, zábavu, energii a znalosti k tomu, aby každý mohl žít své sny,” říká Jiří Doležal a Jan Emler, kteří vymysleli neotřelý motivační diář Doller, který už úspěšně používá přes osmdesát tisíc lidí.

Foto: archiv PR

V čem je Doller výjimečný?

Pomáhá ujasnit, co si v životě vůbec přejeme. Jaké jsou naše sny a co si chceme v životě splnit. No ale snít je super, ale to nestačí. A proto je v Dolleru vytvořen systém, který pomáhá si nastavit a naplánovat cíle, které potřebujeme splnit. Od těch největších až po ty nejmenší. Navíc přirozeně nám pomáhá zastavit, nadechnout se a znovu se do toho všeho vrhnout. Jsme mnohem produktivnější a hlavně efektivnější.

A myslíme si, že Doller dodává člověku odvahu, energii a navíc s ním člověk mnohem méně zapomíná. Zároveň ale neříká, co máme dělat. Jak s ním budeme pracovat, je jenom na nás.

Proč podle vás funguje?

Protože je postaven na velmi jednoduchých a přesto univerzálních pravidlech a nemotivuje žádnými poučkami, které neplatí pro každého. Motivuje tím, že si každý vybere, co si chce splnit za sen nebo cíl a usilovně na tom pracuje. Protože pomáhá si ty velké sny, kterých se bojíme, rozdělit na malé postupné krůčky, které se lépe plní. Navíc když máme věci na očích, lépe se dokážeme soustředit na to, co je důležité. Skrze vizualizace zapojujeme emoce a programujeme podvědomí, plánováním si lépe dokážeme zorganizovat práci. Už ho vyzkoušelo přes osmdesát tisíc lidí. 

Foto: archiv PR

Co vám pomáhá být lepší? 

Jsou to problémy, které nám pomáhají růst. Čím více jich je, tím více se musíme neustále učit, posouvat se a objevovat pravdu o sobě samých... A abychom mohli překážky překonávat, musíme jim jít vlastně vědomě naproti. A to je právě ta ironie, když si člověk jde za svými sny, spoustu věcí musí řešit poprvé. Jsou to nové a neznámé problémy, které je třeba překonat. A proto je to zároveň tak náročná a přitom krásná cesta.

Jak poznat své slabé stránky?

Zkoušet různorodé věci a vnímat, jestli nám jdou, kolik času zaberou, jaký z toho máme pocit. A nebrat je jako brzdu nebo nedostatek, kvůli kterému je potřeba být nešťastný. Každý jsme jiný a máme jiné přednosti, proto je dobré se zaměřit naopak více na silné stránky a v těch se zlepšovat. A pokud nám něco nejde, zkusit najít někoho, kdo naše slabé stránky má jako ty silné a nechat si pomoct. 

Kdo byl váš nejdůležitější učitel?

Jiří Doležal: To je stejné, jako hodnotit, která noha je důležitější. Bude to klišé, ale pravda je, že to je život. Protože stále mi staví do cesty úžasné lidi, od kterých se můžu naučit zrovna to, co potřebuji. Je toho hodně.  

Jan Emler: Asi rodiče, protože nejvíc formují, když jsme dětmi.

Čtěte dál