Iva Burkertová: Klasické módní přehlídky jsou přežitek

Proč bychom měli nakupovat oblečení nejen na jednu sezonu, kdy tradiční pojetí fashion weeku přestalo dávat smysl a co všechno dokáže pánské sako, objasňuje v rozhovoru návrhářka Iva Burkertová.

Foto: Ivan Kašša

Iva Burkertová založila svoji značku ODIVI již v devatenácti letech, před deseti lety. Od té doby se dokázala prosadit i v zahraničí - v Singapuru i Chicagu. Jak sama říká, před třemi lety měla environmentální krizi, kdy přehodnotila svůj žebříček priorit a na módu začala nahlížet jinak. Její značka prošla restartem a na podzim 2019 předvedla na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku kolekci 0+. Místo krásných rób se ale na mole předvedlo patnáct zcela nahých modelek a modelů. „Chtěla jsem tím poukázat na konzumní společnost a hlavně rozproudit debatu," vysvětluje dnes.

V době našeho rozhovoru se měla chystat na další přehlídku, ale plány překazila epidemie koronaviru, které padl za oběť i pražský fashion week. Iva tak najednou místo šití kolekce přesedlala na nekonečné šití ochranných roušek. I přes viditelnou únavu vypadala odhodlaně. Bylo na ní vidět, že ji její práce naplňuje.

Jaký máte nyní vztah k módnímu průmyslu?

Asi před dvěma roky jsem si prošla environmentální krizí a hodně jsem bojovala s tím, čeho jsem součástí. V ODIVI jsme vždycky dělali věci lokálně, mysleli jsme udržitelněji, i když se tomu tak tehdy ještě neříkalo. Iritovalo mě být součástí něčeho, co mi nedává smysl, a podporovat konzum. V jednu chvíli jsem chtěla ze scény odejít úplně, ale pak jsem si řekla, že bude lepší využít toho, co už jsme udělali. Tehdy jsme začali nad udržitelností přemýšlet komplexněji a vznikla kolekce 0+. Nyní se snažíme v práci pokračovat takovým způsobem, který je v přístupu k módě podle nás nejvhodnější.

Souvisí to s vaším konceptem "Naked first, existing second" a tím, že jste vyslala na molo nahé modelky?

Ano. Udržitelnost je široký pojem a mně připadá, že to slovíčko používá hodně firem k tzv. green washingu. Stoprocentně udržitelného není nic. My jsme chtěli ukázat ideu toho, co stoprocentně udržitelné je. Samozřejmě se to nedá nosit, nezahřeje nás to. Takže dalším krokem je podle nás používat zdroje, které zde už máme - upcyklace. Symbolem těchto zdrojů se pro nás stalo staré pánské sako. 

Odkud oblečení k upcyklaci berete? 

Spolupracujeme se secondhandem 1981 a vyhledáváme oblečení v různých sekáčích nebo při cestách do zahraničí. Hlavním kritériem pro přetvoření je kvalita šití a materiálu, ze kterého je daný kus vytvořen. Ne všechno jde přešít. Díky upcyclingu jsem zjistila, že většina starších věcí je ušitá lépe a z kvalitnějších materiálů, kdežto novější kousky nemají takovou hodnotu, aby mělo smysl je přetvářet.

Vaše kolekce jsou tedy celé upcyclované?

Produkty, které jsou nyní k prodeji, jsou buď ze starých kolekcí, nebo jsou nově řešené upcyclingem. Dále nabízíme tzv. essentials kousky. Všechno šijeme z lokálních zdrojů.

Je těžké v Česku prosadit myšlenku udržitelnosti?

Já si myslím, že lepší je vynechat slovíčko udržitelnost a zabývat se tím, aby se lidé zajímali o příběhy, které jsou za věcmi, jež kupují. V momentě, kdy veřejnost pozná, odkud věci pocházejí, začne více kupovat lokální produkci. Podle mě jde spíše o vzdělávání nakupujících než o prosazování udržitelnosti. Ta má nekonečno podob. Ale ano, je to stále těžké, protože jsme na začátku. V Česku je prioritou cena, ne kvalita. Lidé v zahraničí si oproti tomu mnohem více váží věcí a jsou ochotní do autorské tvorby investovat. Ideálem jsou pro mě především severské státy, kde je udržitelnost a lokální tvorba pro zákazníky klíčová.

Foto: Ivan Kašša

Po podzimním fashion weeku jste se zmínila o tom, že se vám nelíbí jeho stávající podoba. Jak byste ho pozměnila?

Na podzim byla přehlídka inspirovaná pohádkou Císařovy nové šaty. Byla to metafora na kolektivní slepotu. Podle mě je klasický catwalk přežitek. Diváci se soustředí jen na to, jak oblečení vypadá, ale už se nedozví, „co tím chtěl básník říci". Fashion week by měl přinášet nové možnosti prezentace, které otevřou možnost diskuze mezi tím, co se děje v backstagi, a divákem. Takové změny se nám podařily. Na jarní fashion week, který byl bohužel zrušený kvůli pandemii koronaviru, jsme dostali druhou stage. Ta měla být otevřená pro veřejnost zdarma. Zároveň jsme díky tomu my designéři měli možnost prezentovat svoji práci jakýmkoliv způsobem. Stále je před námi dlouhá cesta. Podle mě by měla vymizet sezónnost, tedy omezování kolekcí sezónou a rokem. Dáváme tím najevo, že oblečení je určeno jen na konkrétní období, že je trendové. My bychom ale měli tvořit oblečení, které nám vydrží celý život, a ne jen jednu sezonu.

Přijde vám, že se díky vaší minulé kolekci zahájila o této problematice diskuze?

Určitě. Celý podzim se diskutovalo jen o tom. Důležité pro mě je, že se tato zpráva dostala mimo moji sociální bublinu. Bylo to naťuknutí, které zasáhlo širokou veřejnost. Upozornili jsme na to, co není v pořádku, ale teď je nejen na nás, abychom ukazovali i řešení.

Značku ODIVI jste založila před deseti lety. Co se za tu dobu na české scéně podle vás změnilo?

Stabilizovalo se zde pár značek a designérů, kteří pravidelně dělají kolekce a oblékají skutečné lidi. Dříve návrháři tvořili hlavně extravaganci, aby na show ohromili. Množství klientů bylo minimální. Mám pocit, že přibývá zákazníků, kteří pochopili, že je lepší pořídit si kvalitnější věci, podpořit místní výrobu a koupit si nadčasové kousky. Tito lidé se většinou už k fast fashion nevracejí. 

Kvůli celosvětové pandemii koronaviru byl přesunutý fashion week. Jak podle vás ovlivní tato nejistá doba módní průmysl?

Neovlivní to jen módní scénu, ale všechna odvětví. Věřím, že to s designéry hodně zatřese, ale vím, že jsme přizpůsobiví. Nacházíme se v době, kdy máme k dispozici online svět, což je podle mě i prostor pro nové příležitosti.

Čtěte dál