Humor, skromnost a upřímnost: Jak Alber Elbaz měnil módní svět

Alber Elbaz vrchol své kariéry zažil v čele módního domu Lanvin, jeho velký návrat s novým projektem ale předčasně ukončil covid-19. Odešel tak návrhář, který nám znovu a znovu připomínal, co je při navrhování dámského oblečení to nejdůležitější - ženy samotné.

Klidně mne opravte, pokud se mýlím, ale v posledních letech dostala móda pěkně zabrat. Nemám na mysli jen celosvětovou pandemii, zrušené fashion weeky a zavřené obchody. Myslím tím i atmosféru obecně. Jako by móda zapomněla, že není „jaderná fyzika“, tričko s nápisem opravdu nezachrání svět a že ne všichni chceme své outfity sdílet na Instagramu.

Při pohledu na kolekce a prezentaci těch největších značek se buď podává dekadentní obraz nepříliš vzdálené apokalyptické budoucnosti, nebo do posledního detailu promyšlené vizuály, kdy i ten nejbláznivější styling musí být především cool. Módní značky i jejich zákazníci se stali obětí vlastní sebeprezentace, vše je do posledního detailu nastylizováno. Kdy naposledy jste viděli skutečně vtipnou reklamní kampaň? Kdy naposledy jste slyšeli návrháře v rozhovoru vtipkovat? Móda se zavřela pod poklop digitálních médií, zpod něhož skutečné, vřelé a filtrem neupravené emoce nemají šanci proniknout ven.

Humor a stín

Nakřápnout onen pomyslný skleněný zvon mohl znovu Alber Elbaz. Izraelský návrhář, který zemřel v pouhých 59 letech po boji s nemocí covid-19, byl na módní scéně všeobecně oblíben. Jeho dobromyslná tvář, kulaťoučká postava a výrazné brýle ho předurčovali k tomu, abyste si ho zapamatovali a zamilovali. Známý byl pro svou skromnou povahu, která na jeho popularitě jen přidávala. Nebál se dělat si legraci sám ze sebe - do videa k reklamní kampani podzimní kolekce pro rok 2011 obsadil dva modely a dvě modelky, které nechal roztomile neobratně tancovat a nakonec se mezi ně vmísil i sám. Smysl pro humor se odrážel i do jeho oblečení - hedvábným šatům nechával roztřepené okraje, velké mašle umisťoval, kam ho napadlo. 

Proč spolu nemluvíme

Přesto bylo jasné, že se pod oním rozverným úsměvem skrývá i stín. Elbaz si byl moc dobře vědom toho, že do stereotypní představy o módním návrháři nezapadá. „Trávím tady spoustu času, chodím sem o sobotách i nedělích, cítím se tu pohodlně. Je to jediné místo, kde se cítím hubený a krásný. Jakmile opustím svou kancelář, připadám si jako nula. Nejdou mi sporty, nevydržím na sluníčku, nesnáším písek, nejezdím na dovolené, ani neumím jezdit na kole, ale tady jsem ve svém živlu,“ říká ve videorozhovoru pro New York Times ze svého stroze zařízeného ateliéru, kdy ještě působil u značky Lanvin.

Elbazova hvězda u Lanvin stoupala v době, kdy módní byznys začal přebírat internet a sociální sítě. Designér ale k moderním technologiím příliš blízko neměl, právě naopak. „V dnešní digitální době žijeme v prostředí obrazovek, vše dokumentujeme. Už se nedíváme, my točíme videa. Neposloucháme, ale nahráváme. A už ani nemluvíme, postujeme,“ nechal se slyšet při příležitosti jedné z výstav Lanvin v roce 2015. Mrzelo ho, že ženy, které si oblečou jeho šaty, zajímá především, jak v nich vypadají na fotce a že více než na řemeslném zpracování a myšlence záleží jen na formě. 

Alber Elbaz se po působení u značek jako Guy Laroche a Yves Saint Laurent stal kreativním ředitelem Lanvin v roce 2001 a byl jím až do roku 2015. Jeho modely, které byly ženské, krásné, a navíc se daly i nosit z něj udělaly jednoho z nejoblíbenějších návrhářů své doby. „Alber Elbaz je miláčkem všech žen,“ napsala o něm Suzy Menkes. Díky jeho spolupráci s H&M jsme znovu zatoužily po objemných tylových sukních. Jeho modely nebyly prvoplánově provokativní, při navrhování přemýšlel, jak se v oblečení žena bude cítit. „Mám nadváhu, a tak si dávám velký pozor na to, co ukázat a co ne. Dělám věci bez výstřihu, nic není průhledné...,“ vysvětloval.

Foto: Profimedia

Tragédie v rozletu

Po odchodu z Lanvin, kdy se nepohodl s novým investorem, si dal kreativní pauzu. Jeho velkým návratem měl být projekt AZ Factory, kterou spustil v lednu letošního roku ve spolupráci se skupinou Richemont. Byla to jeho vize toho, jak chceme nakupovat v nové době - bez sezon, online, v malých kolekcích a nadčasově. A jako vždy ho především zajímalo, co chtějí ženy. „Zeptal jsem se sám sebe: Kdybych byl žena, co bych chtěl? Něco hlavně pohodlného. Něco zábavného. Něco, v čem bych mohl sníst pořádný kus dortu,“ vysvětloval pro New York Times.

Výsledkem bylo jedenáctero jednoduchých šatů v kolekci My Body, rozvernější variace na téma „malých černých“ pro všechny myslitelné velikosti. Zipy si může každá žena zapnout sama, nejsou nedosažitelně na zádech, ceny začínaly na velmi přijatelných 200 euro, a navíc všechny vypadaly skvěle k teniskám. Byla to ideální kolekce do pandemie. 

Jestli by jeho AZ Factory byla dlouhobě úspěšná už Alber Elbaz nedoví, ale snad se alespoň budou i další tvůrci řídit jeho myšlenkou, že na prvním místě dámské módy nestojí počet lajků, ale ženy samotné. „Potřebujeme teď módu více než kdy jindy. Nejde o fantazie, sny a přehlídky, to už umíme. Musíme začít více naslouchat ženám a tomu, co chtějí a kým chtějí být.“ 

Foto: Profimedia

Čtěte dál