Honza Vojtko: Pomáhat lidem je ohromný dar

Terapeut a současná hvězda psychoterapie. To je Honza Vojtko, který byl jedním z přednášejících na našem Wellness Day, který Harper's Bazaar spolupořádal s hotelem Mandarin Oriental. My jsme si nesměli nechat ujít příležitost ho alespoň trochu vyzpovídat. Víte například, jaké tři vlastnosti mu pomáhají při jeho profesi?

Jan Vojtko neboli, jak si sám říká, Honza Vojtko, je aktuálně velmi populární na poli psychoterapie. Po delší cestě a zkoušení různých povolání došel až k terapii, které doslova propadl. A s ním i mnoho z nás včetně redakce Harper's Bazaaru. Pomáhá a doporučuje cesty v mnoha směrech a jedním z nich je i párová terapie, což je velmi populární a také tajuplný svět. Jeho přednášky jsou však zábavné a nejedná se o nudné poučování. Proto nechyběl ani na Harper's Bazaar & Mandarin Oriental Wellness Day, který se konal v polovině června. Co ho k této profesi dovedlo a existuje obecná rada na zdravý vztah? 

Honza Vojtko, terapeut

Foto: David Turecký 

Jaké 3 vlastnosti vám nejvíce pomáhají při vaší profesi?

První je určitě pokora. Je to základ alfa a omega k lidem s kterými pracuji a k lidem, kteří mě neustále rozvíjí. Druhou bych řekl právě rozvíjení. V rámci mé profese není možné pouze něco vystudovat a poté s tím pracovat celý život. Je nutné se neustále znovu a znovu dovzdělávat. A jako třetí je umění naslouchání a být v klidu, i když já úplně v klidu být před lidmi, například na přednáškách, nedokáži. Ale při terapii je to jedna ze základních věcí - sedět, mlčet, dát prostor klientovi, nechat ho mluvit a umět se správně vyptávat. 

Co máte na své profesi nejraději?

Mám své životní krédo a vědomí smyslu jež zní "pomáhat lidem překonávat překážky". To je to, proč učím a dělám terapie. Myslím si, že kdybych řekl i pouze jednu větu nebo někomu přinesl inspiraci k něčemu, tak věřím, že člověk si dokáže pomoci sám či s mou pomocí. Mířím tím tam, že pomáhat lidem a vědět, že si tak lidé zkvalitňují život, je ohromný dar. To je jeden z důvodů, proč dělám tuto práci. Naplňuje to můj smysl a zároveň vidím následky a dopad.  

Kdo je vaším životním vzorem?

To je velmi složité, protože je jich moc. Jedním z mých úžasných supervizorů je MUDr. Zvítovský, jeden z těch nejlepších současných sexuologů v České republice. Poté mnoho lidí, které jsem ve svém životě potkal, počínaje rodiči, Kristýna a Ladislav Vojtkovi, má teta a moji kolegové, s kterými jsem kdysi pracoval a kteří mi dávali životní šance. Já osobně si myslím, že mám štěstí na lidi. Aktuálně to jsou například i moji současní kolegové jako Pavel Rataj a Eva Richterová, pároví terapeuti. Poté i Pavel Špatenka a ze zahraničí Esther Perel. Miluji také Yuvala Harari, velkého myslitele a skvělého člověka. To je pouze výčet pár vzorů, je jich opravdu mnoho.

Co vás k této profesi vedlo?

Nyní to bude znít jako velké klišé. Myslím si ale, že si mě ta cesta našla sama. Vždy mě zajímali lidé a vždy jsem se jim věnoval. Vystřídal jsem mnoho profesí, než jsem došel k terapii, kdy jsem si před dvanácti lety dělal první výcvik. Nyní mám tři a čtvrtým pokračuji. Pravděpodobně se budu učit až do smrti. Ale před těmi dvanácti lety, když jsem šel z korporace na volnou nohu, jsem si říkal "Bože, proč já nešel dřív," to je přesně to, co chci a vím, že je v tom má největší síla a naplňuje mě to. V momentě, kdy mi lidé na kurzech říkali, že žijí svůj život podle smyslu a tím ho naplnili, tak až když jsem šel dělat terapeuta jsem opravdu fyzicky pocítil, co to vlastně znamená. 

Jaký je nejčastější dotaz při párové terapii?

Tak co se mnou uděláte pane terapeute? - A já jim vždy odpovím, že já s vámi neudělám nic, pokud sami nebudete chtít. Mohu vám pomoci, ale nikdo vás ke změně nedonutí. To je opravdu vnitřní proces, založený na vaší vnitřní intrapersonální motivaci a já, ani nikdo kolem, vás nijak nepřesvědčí ke změně, pokud vy sami nebudete chtít.

Jak na zdravý vztah? Je nějaké tajemství?

Já jsem člověk, který velmi nerad dává obecné rady a malinko se z toho tedy s dovolením vykroutím, protože každý vztah je unikátní. Je důležité, abyste si na vše se svým partnerem/partnerkou/partnery – to už je na vás, zda jste monogamní, máte otevřený vztah, nebo chcete být sami a mít skvělý vztah sami se sebou, to vše je možné – sedli a nastavili vlastní pravidla. Musíte přijít na to, na základě komunikace, co v daném vztahu chcete a nikoli, co vás inspiruje, motivuje, co vám překáží. To přicházení na to je budování důvěry a vědomí, že máte pocit bezpečí a otevřené komunikace. Jakmile cítíte strach v partnerství, že "toto mu říci nemůžu, protože se něco stane," to není úplně zdravé a bylo by dobré to odbourat. Může to mít však mnoho důvodů. Je ale třeba vědět odkud ten strach jde. Obecná rada na zdravý vztah však není. 

Rozsáhlejší a podrobnější rozhovor najdete v srpnovém čísle Harper's Bazaar. Stále v prodeji! 

Čtěte dál