Designérka Luisa Bělohlávková: Praktičnost není hlavním cílem

Designérka Luisa Bělohlávková pracuje s keramikou a porcelánem. Její tvorba je nepřehlédnutelná, zábavná a záživná, tak jsme ji trochu vyzpovídali. Rozhovor je součástí projektu 25 žen, kterým oslavujeme 25. výročí vstupu Harper’s Bazaaru na náš trh.

Foto: archiv Luisa

Čemu se právě věnujete?

Jako vždy to je spojené s tím, s čím se právě v tuhle chvíli potýkám. Pracuji na souboru sošek a malovaných objektů, ve kterých se snažím zpracovat svoji přeměnu v matku, celkově ztvárnit všechny ty pocity a změny, které mi mateřství v posledních pár měsících přineslo. 

Kde se dají vystopovat počátky vašeho nadšení do designu?

Doma mě k tomu vždycky vedla máma, která toto nadšení zase zdědila od svojí mámy. Vlastně celá naše rodina je tak trochu posedlá designem. Od módy přes interiéry až po předměty denní potřeby. Takže jsem to asi také zdědila. 

Čím vás fascinuje keramika?

Tím, že je nesmrtelná a nadčasová. Hlína jako materiál je tady s námi už od začátku civilizace a základní proces výroby se téměř nezměnil. Baví mě i určité spojení s přírodou. Nejedná se o nějaký sofistikovaně zprocesovaný materiál, naopak bez nadsázky si můžete jíl k práci vykopat na zahradě za domem. Zároveň je recyklovatelná a dá se z ní udělat prakticky cokoliv, pokud tedy zjistíte, jak na to. 

Foto: archiv Luisa

Kdy jste naposledy něco vytvořila?

Každý den něco, třeba dneska jsem dokončila obraz, který jsem si namalovala do ložnice.

Vaše věci v sobě mají nadsázku a smysl pro humor. Ten se v designu příliš často neobjevuje. Proč?

Je možné, že někdy lidé vnímají design až příliš vážně, ale osobně mám pocit, že se tento pohled už mění a sama vídám v designu smysl pro humor docela často. Sebe bych ale označila spíš za umělce než designéra. Pro mě je nejdůležitější dát do toho, co dělám, svoje pocity, svůj vlastní úhel pohledu, kousek sebe. Praktičnost pro mě není hlavním cílem.

Je pro vás důležité obklopovat se krásnými a výjimečnými věcmi?

Je. Od mala v tom žiju. Byt, kde jsem vyrůstala, je tak trochu kabinet kuriozit, takže já v tom hrdě pokračuju a jsem duší sběratel. Starožitnosti, porcelán, sklo, sošky... Marie Kondo by asi moc nadšená nebyla.

Foto: archiv Luisa

Čtěte dál