Čím kolekce pro SS22 na MBPFW vynikaly a jaké byly letošní highlighty?

Mercedes-Benz Prague Fashion Week opět nabídl nespočet velmi povedených a propracovaných kolekcí. Co většinu z nich spojovalo, co naopak odlišovalo, kdo se pustil do něčeho nového a kdo naopak vsadil na jistotu staré dobré klasiky?

Foto: archiv MBPFW

Hlavní slovo hrála letos udržitelnost, která byla v té či oné podobě zastoupena skoro na každé přehlídce. Zatímco pro studenty se jedná o hlavní element, kolem kterého dotvářejí koncept svých kolekcí, etablované značky postupně naskakují do již plně rozjetého vlaku. LAFORMELA několik let za sebou používá veganskou kůži a umělé kožešiny, Aleš Hnátek vytvořil celou kolekci ze starých čalounických odřezků, které ve výsledku přinesly ony „nové formy“, po kterých tak dlouho módní svět prahne. Zoltán Tóth se chopil recyklovaného hedvábí, polyesteru a bavlny a Natálie Dufková zas využila lokální krajku od společnosti Topak. 

Mercedez-Benz Prague Fashion Week však přinesl o mnoho více. Tři dny nabitého programu byly plné dojmů a emocí, svěžích nápadů i staré, dobré klasiky. Zdá se, že se svět konečně vrátil do normálu.

Zcela nový směr nabrala tvorba Michaela Kováčika. Opustil svoji komfortní zónu explicitního sex-appealu a soustředil pozornost na nové materiály (poprvé použil denim) i technické zpracování. Velkolepá akce na diváky čekala v podání Zoltána Tótha, na jehož talent pějí slávu všichni módní kritici již od samého začátku, a to zcela zaslouženě. Jeho práce nepůsobí „česky“ – nevsází na jistotu, a díky tomu posouvá hranice lokální módy na úroveň světovou. 

Foto: archiv MBPFW

Mnozí návrháři zůstali do určité míry věrni sami sobě a pouze ubezpečili fanoušky, že ani pandemie je nepřipravila o vůli tvořit. LAFORMELA rozvinula téma své předchozí kolekce a doplnila svůj arsenál o další „it“ kusy na příští sezónu, které bezpochyby budou co nevidět v šatníku všech módních influencerek. Přehlídka Pavola Dendise se nesla v duchu „back to black“, které nebylo co vytknout, ale ani co dodat – buď jste zkrátka jeho ortodoxními fanoušky, nebo to není váš šálek čaje. Dominika Kozáková zjemnila vizuální tempo a ponořila se do svého nitra. Výsledkem byla rustikální romantika s nádechem lolitovského šarmu. Nekončící party Full Time Divy Vandy Jandy i tentokrát hrála v rytmu eskapismu a „královských” siluet a Denisa Dovala znovu vsadila na printy a 3D detaily v letmém a zjednodušeném duchu Van Herpen. Petra Kubíková opět předvedla své umění přenést japonskou estetiku do západního světa tak, aby zůstala zároveň „buyer friendly” a zachovala věrnost nestárnoucí avantgardě 90. let. Na paty jí však letos šlapala MUSA Kataríny Filan Halasové, jejíž letošní počin právem uzavíral poslední přehlídkový den, nastolujíc tak oázu klidu na závěr. 

Foto: archiv MBPFW

Fashion week i tentokrát objevil novou krev a dovolila bych si říct i budoucí hvězdy. Krom neobjevených subkultur Kataríny Mydliarové a vzkříšeného retra Miroslavy Novákové ze Zlína mnohým v paměti zůstaly printové puffery Tomáše Němce z letošní „Umprumské šestky“, které byla členem i Natálie Dufková, jejíž kolekce nám dopřála dávku volánové romantiky s punkovým nádechem Simone Rocha. 

David Nikolov, který se objevil „odnikud“, přinesl syrový streetwear s (anti)politickým kontextem, připomínající mix grunge a postmodernity. Tento mladý olomoucký underdog si už teď našel své publikum, takže rozhodně nesmí snižovat tempo. 

Největšími highlighty letošního roku však byly bezesporu práce Zdeňka Marka a Valerie Jurčíkové. Po loňském roce Marek rozkryl všechny své talenty naráz, a to jak umění pracovat s libovolným materiálem a barvami, tak i schopnost udělat z každého kusu „statement piece“. Valerie Jurčíková překvapila nejen výběrem atypického materiálu pro módní svět (polyuretanovou hmotou, používanou k výplni pneumatik), ale i schopností jej proměnit doslova v umělecké dílo, ba i stavební kámen celé kolekce. 

Čtěte dál