Adéla Šponerová: Androgynní kousky vyvažuji rudou rtěnkou nebo vysokými podpatky

Se studentkou žurnalistiky Adélou Šponerovou o jejím upřímném vztahu k udržitelné módě i minimalistickém přístupu ke stylovému šatníku.

Foto: archiv Adéla Šponerová

Jak byste popsala svou denní uniformu? 

Sako na jakýkoliv způsob. Miluji vintage pánská saka, nosím je téměř každý den. Jsou perfektním prvkem každého stylingu a když si je ovážete masivním páskem, vykouzlíte skvělou siluetu. Váš pas potom vypadá ještě užší díky kontrastu s velikými rameny. Co do barev, držím se neutrálních jako je černá, bílá, béžová. Občas bych se chtěla trochu odvázat, ale tlumené barvy jsou má bezpečná zóna.

Jak vás ovlivnilo dětství, co se oblékání týče? 

Hodně mě ovlivnila moje babička, která i když pocházela z velice chudých poměrů a dlouho si nemohla dovolit řešit nějakou estetiku oděvu, byla vždy velice vkusně a nadčasově ustrojená. Své cítění předala i mojí mamince, která také vždy uměla udělat z mála něco naprosto úžasného! A myslím, že jsem to zdědila i já – jako malá jsem například dokázala udělat kolekci večerních šatů pro Barbie z obyčejného kapesníku. Dnes tuto schopnost využívám hlavně při hledání zahrabaných pokladů v second hadech.

Co je pro vás impulsem pořídit si něco nového?

Dříve to byla jen touha vlastnit něco hezkého, módního... Tenhle přístup se mi ale za poslední dva roky úplně změnil, oblečení si sice stále kupuji, protože se mi jednoduše líbí, před nákupem ale zvážím i různé další aspekty. Musím si být například jistá, že danou věc opravdu potřebuji, že ji dostatečně unosím, nerada si kupuji dokola podobné kousky – s tím nejvíce bojuji právě u zmíněných sak, kterých už mám zkrátka moc.

Jak moc vás ovlivňují nejnovější trendy, sledujete je a máte nutkání si je pořizovat?

Naopak, trendům se vyhýbám, jak jen to jde. Ale ono to samozřejmě úplně stoprocentně nejde. Například během první karantény, kdy jsem zničehonic zatoužila vlastnit teplákovou soupravu Pangaia, která na mě vyskakovala ze všech instagramových účtů a za jejíž cenu bych si mohla koupit nejméně dva kvalitní kabáty. Nakonec mě tedy nedostala, i když na mě od té doby neúnavně vyskakuje na Instagramu. Z toho důvodu také zbytečně nesleduji kampaně módních značek a nevytvářím si seznamy přání v online obchodech.

Obecně se ale snažím nad každým kouskem přemýšlet v kontextu mého šatníku a stylu, který je mi vlastní, takže si troufám říct, že mě rychlé trendy příliš neovlivňují.

Foto: archiv Adéla Šponerová

Máte radu, jak předcházet nákupním omylům?

Nad každým nákupem se dlouho a pečlivě rozmýšlím. Doporučuji odpovědět si na několik otázek: „Mám tento kousek s čím kombinovat?“ „Hodí se do mého šatníku?“ „Lichotí mi?“ „Nemám už stejný nebo podobný?“ a „Je z kvalitních materiálů?“. To je můj klíč, jak předcházet nákupním chybám.

Kdo vás svým stylem ovlivňuje? 

Kamarádky, mamka, svět a samozřejmě Instagram, kde sleduji oblíbené – většinou stylové seveřanky (@iliridakrasniqi, @lisa.olssons, @josefinehj, @mvb). Můj vkus je kombinací mnoha prvků, nemám jednu jedinou ikonu a ani styl, podle kterých bych se řídila. Obecně ale tíhnu k minimalismu a pánským prvkům. Na druhou stranu mám ráda i klasickou francouzskou eleganci a většinou mé androgynní kousky vyvažuji rudou rtěnkou nebo vysokými podpatky.

Kolik času trávíte ráno před zrcadlem?

Celou ranní přípravu i s kávou zvládnu za hodinu. Svůj šatník jsem opravdu hodně vytřídila a tím si ušetřila spoustu času (a nervů). Outfity teď skládám jen z věcí, ve kterých se cítím dobře, a které k sobě většinou hezky sedí. Moc neexperimentuji. Sahám po osvědčených kombinacích.

Tři poklady vašeho šatníku? 

Vintage sako Valentino ze second handu za 100 korun, vintage kabelky Fendi baguette a dlouhé saténové šaty od české značky Sobje, snad je budu mít možnosti vynést alespoň příští rok.

Zahraniční designéři vs. lokální? 

Lokální! Mám v nich celkově vetší přehled a umím si za ně dosadit konkrétní lidské tváře, se kterými se často dobře znám, to se mi na tom moc líbí. Mezi mé favority patří Laformela, Buffet, Martin Kohout, Odivi, Roji nebo Adva. Ze zahraničních jsou to The Row, Totême a Nehera. 

Foto: archiv Adéla Šponerová

Nakupujete ráda vintage?

Přímo to zbožňuji. O second handech bych mohla mluvit dlouhé hodiny, velkou část mého šatníku tvoří právě kousky z druhé ruky. Miluji hledání zaprášených pokladů mezi haldami oblečení, radost z takového nákupu je dvojnásobná. Obecně mi už nějakou dobu nedává smysl kupovat si věci nové, když vím, kolik miliard tun oblečení jsme již na této planetě vyprodukovali. Tipy na své oblíbené second handy sdílím často na svém Instagramu. Až se vše otevře, budu v tom pokračovat. Prozatím přidávám své tipy na ty, co fungují online.

Co je vaším stylovým kompasem?

Jednoznačně můj pocit. Je pro mě klíčové, zda se v daném oděvu cítím opravdu dobře. Ani ne ve smyslu pohodlí, ale spíše sebevědomím. Když mě tlačí boty, zvládnu to, když se ale necítím upřímně svá v tom, co mám na sobě, nejsem schopná naplno fungovat.

Doplňky a vy…

Na detaily si až tak nepotrpím, větší pozornost věnuji oděvu samotnému než tomu, čím ho doplním a doladím. Jediným doplňkem, který nosím téměř neustále, jsou zlaté náušnice. Ani kabelky mě nenechávají chladnou, ale vzhledem k tomu, kolik věcí denně nosím, většinou sáhnu po mé oblíbené maxi tašce.

Máte někdy pocit, že nemáte co na sebe? 

Mám, ale mnohem méně než kdysi, když jsem bývala nenapravitelnou shopaholičkou maximalistkou a moje skříň praskala ve švech. Občas si jen říkám, že bych měla více experimentovat a nenosit pořád to stejné, ale nakonec stejně skončím u své oblíbené mikiny. A je to asi dobře, protože tak se cítím nejlépe.

Čtěte dál